ECLI:CZ:US:2003:4.US.107.03
sp. zn. IV. ÚS 107/03
Usnesení
IV. ÚS 107/03
Ústavní soud rozhodl dne 16. května 2003 o ústavní stížnosti 1) JUDr. L. P., a 2) M. P., obou zastoupených Mgr. M. P., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 11. 2002, čj. 25 Co 344/2002-171, a rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 2. 2002, čj. 9 C 78/2001-137, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 17. 2. 2003 směřující proti shora označenému rozsudku odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvého stupně, stěžovatelé tvrdí, že těmito rozhodnutími bylo porušeno jejich ústavně zaručené právo domáhat se stanoveným postupem svých práv u nezávislého a nestranného soudu, jakož i právo na dostatečné (přiměřené) bydlení, a proto žádají, aby Ústavní soud nálezem napadená rozhodnutí zrušil.
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Sdělením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 3. 2003, sp. zn. 9 C 78/2001, byl Ústavní soud informován, že stěžovatelé podali proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové dovolání.
Dovolání je vedeno Nejvyšším soudem ČR pod sp. zn. 26 Cdo 761/2003 a dosud nebylo vyřízeno.
Ve smyslu Sdělení Ústavního soudu č. 32/2003 Sb., publikovaného ve Sbírce zákonů dne 3. 2. 2003, je ústavní stížnost v případě jejího souběhu s mimořádným opravným prostředkem s výjimkou obnovy řízení, považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti tak počne běžet dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku s výjimkou obnovy řízení bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku a bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí.
S ohledem na souběh podání dovolání jako mimořádného opravného prostředku a ústavní stížnosti a vzhledem k výkladu přípustnosti ústavní stížnosti ve smyslu Sdělení č. 32/2003 Sb., Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., z důvodu její nepřípustnosti.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 16. května 2003
JUDr. Vladimír Čermák
soudce zpravodaj