ECLI:CZ:US:2003:4.US.471.01
sp. zn. IV. ÚS 471/01
Usnesení
IV.ÚS 471/01
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové o ústavní stížnosti JUDr. D.M., zastoupené JUDr. J.R., proti usnesení Městského sodu v Praze ze dne 20. 4. 2001, sp. zn. 55 Co 142/2001, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka svou včas podanou ústavní stížností napadá shora označené rozhodnutí Městského soudu v Praze, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. 30 C 96/94, ze dne 30. 11. 2000, kterým byla soudem I. stupně vyzvána k úhradě soudního poplatku z odvolání ve výši 4 562,- Kč. Stěžovatelka v důvodech ústavní stížnosti, s odvoláním na porušení práva na soudní ochranu, napadenému usnesení odvolacího soudu vytýká, že potvrdil usnesení soudu I. stupně o výzvě k zaplacení soudního poplatku z odvolání ve výši 4 562,- Kč, což učinil dne 20. 4. 2001, přestože do uvedeného data nebylo odvolacím soudem rozhodnuto o stěžovatelkou podaném odvolání proti usnesení soudu I. stupně, vydaným dne 22. 2. 2001, jímž jí nebylo přiznání osvobození od placení soudních poplatků.
Jak zjistil Ústavní soud ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. 30 C 96/94 (který mu byl předložen dne 19. 5. 2003), údaje uváděné stěžovatelkou v ústavní stížnosti odpovídají skutečnosti a stěžovatelce je nutno přisvědčit v tom, že pokud Městský soud v Praze ústavní stížností napadené usnesení, jímž potvrzoval usnesení soudu I. stupně o výzvě k zaplacení soudního poplatku z odvolání, vydal, aniž vyčkal do rozhodnutí o odvolání stěžovatelky proti usnesení soudu I. stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, nepostupoval v souladu s procesními předpisy a pochybil. Nicméně z obsahu připojeného spisu Ústavní soud zjistil, že následně, již po podání ústavní stížnosti, bylo Městským soudem v Praze vydáno dne 23. 10. 2001, pod sp. zn. 55 Co 320/2001, usnesení, jímž bylo změněno usnesení soudu I. stupně, čj. 30 C 96/94-191, ze dne 22. 2. 2001, tak že se stěžovatelce osvobození od placení soudních poplatků přiznává, na což pak reagoval soud I. stupně usnesením, čj. 30 C 96/94-213, ze dne 6. 12. 2001, které nabylo právní moci dne 24. 1. 2002, jímž mj. zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4, vydané dne 30. 11. 2000, jímž bylo rozhodnuto o povinnosti stěžovatelky zaplatit soudní poplatek za odvolání ve výši 4 562,- Kč. Učinil tak, jak patrno z odůvodnění tohoto rozhodnutí, postupem podle §210a o.s.ř. a §12 zák. č. 549/1991 Sb. Ustanovení §12 zák. č. 549/1991 Sb., totiž umožňuje soudu I. stupně, vydá-li nesprávné rozhodnutí o poplatkové povinnosti, zrušit je v rámci autoremedury i bez návrhu. Právě s ohledem na toto rozhodnutí soudu I. stupně, jímž v podstatě byla napravena a odstraněna i nesprávnost postupu Městského soudu v Praze, která se projevila v jeho rozhodnutí napadeném ústavní stížností, ztratila ústavní stížnost své opodstatnění, a proto byla podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta. Pro úplnost třeba uvést, že pokud bylo na základě pravomocného usnesení soudu I. stupně ze dne 30. 11. 2000 zahájeno vymáhání poplatku z odvolání po stěžovatelce, mělo by být toto vymáhání, právě s ohledem na usnesení soudu I. stupně ze dne 6. 12. 2001 zastaveno, případně příslušným postupem dán pokyn k vrácení takto neprávem vymoženého poplatku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. května 2003
JUDr. Pavel Varvařovský, v. r.
předseda senátu