ECLI:CZ:US:2004:1.US.279.04
sp. zn. I. ÚS 279/04
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. M., zastoupeného JUDr. J. M., proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 26. 2. 2003, čj. 4 C 804/2002 - 43, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Podáním ze dne 10. 5. 2004, doručeným Ústavnímu soudu dne 11. 5. 2004, napadl stěžovatel v záhlaví uvedený rozsudek Okresního soudu v Písku (dále jen "okresní soud"). Své podání doplnil dne 20. 7. 2004 na základě výzvy Ústavního soudu k odstranění vad.
Ústavní soud se nejdříve zabýval formálními náležitostmi podaného návrhu. Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta počíná dnem následujícím po doručení rozhodnutí, přičemž za poslední procesní prostředek se považuje řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Stěžovateli byl rozsudek okresního soudu doručen dne 26. 3. 2003. Okresní soud uložil stěžovateli (jako žalovanému) povinnost zaplatit žalobci 1 527,-- Kč. Jak vyplývá z ustanovení §202 odst. 2 OSŘ, odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 2 000,-- Kč. Příslušné poučení je v napadeném rozsudku obsaženo. Zákon proti tomuto rozsudku okresního soudu neposkytuje žádný opravný prostředek, lhůta k podání ústavní stížnosti tedy počala běžet dnem následujícím po jeho doručení, tedy 27. 3. 2003. Na tuto skutečnost nemají vliv ani další procesní kroky stěžovatele - jeho odvolání ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, které bylo tímto odvolacím soudem odmítnulo jako nepřípustné usnesením ze dne 4. 7. 2003, čj. 6 Co 1586/2003 - 61. Stejně tak Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 28. 1. 2004, čj. 32 Odo 1180/2003 - 76, odmítl jako nepřípustné dovolání stěžovatele proti usnesení odvolacího soudu a řízení o dovolání zastavil v části směřující proti rozsudku okresního soudu.
Jestliže ustanovení §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu upravuje možnost podání ústavní stížnosti až po doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, má na mysli pouze rozhodnutí odmítnuté jako nepřípustné z důvodů závisejících na uvážení rozhodujícího orgánu. V projednávaném případě se však o takovou situaci nejedná, protože jak řádný, tak mimořádný opravný prostředek byly nepřípustné ze zákona a právě z tohoto důvodu byly odmítnuty.
Ústavní stížnost stěžovatele je tedy podána opožděně, což je důvodem pro její odmítnutí soudcem zpravodajem podle §43 odst. l písm. b) zákona o Ústavním soudu. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako návrh podaný po lhůtě [ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. srpna 2004
JUDr. František Duchoň
soudce Ústavního soudu