ECLI:CZ:US:2004:1.US.535.03
sp. zn. I. ÚS 535/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. R. V., zastoupené JUDr. J. N., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 11. 2002, čj. 3 To 388/2002 - 358, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Včasnou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 13. 10. 2003, se JUDr. R. V. (dále jen "stěžovatelka") domáhala zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud") pro porušení práva na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), pro porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a pro porušení principu presumpce neviny podle čl. 40 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 2 Úmluvy.
Krajský soud shora uvedeným rozsudkem, podle ustanovení §258 odst. 1 písm. b), c) trestního řádu (dále jen TrŘ"), v celém rozsahu zrušil rozsudek Okresního soudu v Ostravě (dále jen "okresní soud"), kterým byla stěžovatelka uznána vinnou trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. a) trestního zákona (dále jen "TrZ") a odsouzena k peněžitému trestu ve výši 50 000,-- Kč, s náhradním trestem odnětí svobody v délce trvání pěti měsíců, a po úpravě skutkové věty nově uznal stěžovatelku vinnou trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. a) TrZ a odsoudil ji k peněžitému trestu ve výši 50 000,-- Kč, s náhradním trestem odnětí svobody v délce trvání pěti měsíců.
Ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 6 a z jeho rozsudku ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 1 T 19/2004, vyplývá, že stěžovatelka podala dne 20. 2. 2003, ve shora popsané pravomocně skončené trestní věci, u Okresního soudu v Ostravě návrh na povolení obnovy řízení.
Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 9. 2003 byl odňat uvedenému okresnímu soudu návrh stěžovatelky na povolení obnovy řízení a přikázán Obvodnímu soudu pro Prahu 6, který usnesením ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. 37 Nt 1955/2003, návrhu na povolení obnovy vyhověl a zrušil ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 11. 2002, sp. zn. 3 To 388/2002, a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2002, čj. 71 T 266/2001 - 258. Následně rozsudkem ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 1 T 19/2004, podle ustanovení §226 písm. c) trestního řádu zprostil stěžovatelku obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchala.
V kontextu shora popsaných skutečností je zřejmé, že ústavní stížností napadený rozsudek krajského soudu již právně neexistuje. Z tohoto důvodu nemůže být předmětem přezkumné činnosti Ústavního soudu, neboť byl nahrazen novým rozhodnutím ve věci (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6), které stěžovatelka ústavní stížností nenapadla. Ústavní stížnost směřující proti neexistujícím usnesením je nepřípustná, protože chybí základní podmínky pro její podání ve smyslu §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Tím jsou naplněny podmínky pro její odmítnutí soudcem zpravodajem podle §43 odst. 1 písm. e) téhož zákona jako nepřípustného návrhu.
S ohledem na tyto závěry soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.,o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. července 2004
JUDr. František Duchoň
soudce Ústavního soudu