ECLI:CZ:US:2004:2.US.17.04
sp. zn. II. ÚS 17/04
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele L. B., o návrhu proti usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 1. 2004, sp. zn. IV. ÚS 616/03, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 1. 2004 domáhal přezkoumání usnesení Ústavního soudu uvedeného v záhlaví. Namítá, že Ústavní soud jednal při jeho vydání svévolně a v rozporu s článkem 3 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, neboť si nesprávně přečetl argumenty ústavní stížnosti a v důsledku toho dospěl k chybnému rozhodnutí.
Z napadeného usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 1. 2004, sp. zn. IV. ÚS 616/03, bylo zjištěno, že Ústavní soud odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") ústavní stížnost navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2002, čj. 25 Co 441/2002-205, usnesení Okresního soudu v Nymburku ze dne 1. 10. 2002, čj. 8 C 455/2000-194, a rozsudku Okresního soudu v Nymburku ze dne 6. 9. 2001, čj. 8 C 455/2000-143. Konstatoval, že ústavní stížnost byla podána po uplynutí 60denní lhůty, stanovené v ustanovení §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Ústavní soud má Ústavou (čl. 87) a zákonem o Ústavním soudu přesně vymezenou pravomoc a působnost, kterou nemůže překračovat. Mezi jeho oprávnění nepatří rozhodovat o opravných prostředcích obecně, tím méně o opravných prostředcích proti svým vlastním rozhodnutím, proti nimž navíc odvolání výslovně není přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Z uvedeného důvodu je Ústavní soud nucen návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnout, jelikož jde o návrh, k jehož projednání není příslušný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.
V Brně dne 29. ledna 2004 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj