ECLI:CZ:US:2004:2.US.176.04
sp. zn. II. ÚS 176/04
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu navrhovatele R. K., t.č. proti rozhodnutím Okresního soudu v Táboře ze dne 29. srpna 2003, sp. zn.1 Nt 106/2003, a dále rozhodnutím ze dne 30. prosince 2003, ze dne 23. března 2004, sp. zn. 2T 7/2003, mimo ústní jednání dne 12. května 2004 soudcem zpravodajem JUDr. Pavlem Rychetským, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel podáním ze dne 18. března 2004, doručeným Ústavnímu soudu dne 19. března 2004 (doplněným dne 29. a 31. března 2004), se domáhal propuštění z vazby na svobodu, a brojil proti rozhodnutí Okresního soudu v Táboře ze dne 29. srpna 2003 (1 Nt 106/2003-8), kterým byl navrhovatel na návrh Okresního státního zastupitelství (Zt 551/2003) vzat do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) tr. řádu. Navrhovatel je stíhán pro trestné činy podvodu dle §250 odst. 1, 2 tr. zákona, padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 tr. zákona a trestný čin vydírání podle 235 odst. 1 tr. zákona. Dále usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 30.prosince 2003 (2 T 7/2003-307), a usnesením ze dne 23. března 2004 byl navrhovatel ponechán ve vazbě, neboť bylo vysloveno, že důvody vazby uvedené v §67 písm. a), c) tr. řádu trvají.
Navrhovatel bez toho, že by odůvodnil v čem spatřuje porušení svých ústavně zaručených práv, tvrdil, že v trestním řízení bylo porušeno jeho právo na opravný prostředek a to nesprávným poučením obecného soudu prvního stupně, když v této věci podal už dne 22. prosince 2003 stížnost pro porušení zákona na Ministerstvo spravedlnosti ČR (Ntn 329/2003). Navrhovatel požádal Ústavní soud o nové objektivní posouzení jeho věci a tvrdil, že v trestním řízení dochází ke značným průtahům, neboť dne 12. ledna 2004 podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Táboře a požádal o propuštění z vazby, nabídl uhrazení kauce ve výši 100.000,- Kč, společenskou záruku a slib, že se bude zdržovat na uvedené adrese a řádně spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení, a zamítavé rozhodnutí soudu ve věci propuštění na svobodu mu bylo doručeno až 24. března 2004.
Navrhovatel, aniž by do své ústavní stížnosti pojal obvyklý petit (žádání) co požaduje zrušit, navrhl, aby Ústavní soud ve zkráceném řízení vydal příkaz na jeho propuštění z vazby na svobodu.
Protože šlo o podání nesplňující formální podmínky ústavní stížnosti předepsané zákonem [§29, §30 odst. 1, §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"], byly stěžovateli jeho formální vady vytknuty a současně mu byla stanovena 30ti denní lhůta k jejich odstranění.
Výzva Ústavního soudu, jak je o ní zmínka, byla stěžovateli doručena dne
2. dubna 2004, a protože do dnešního dne na ni vůbec nereagoval a vytknuté vady neodstranil, pouze v příloze zaslal kopii zmocnění JUDr. L. D. (ustanovený obhájce v trestním řízení), která dne 4. září 2003 pověřuje substitucí JUDr. I. D., nezbylo než ve věci rozhodnout odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 12. května 2004
JUDr. Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj