ECLI:CZ:US:2004:2.US.274.02.1
sp. zn. II. ÚS 274/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Malenovského a soudců JUDr. Dagmar Lastovecké a JUDr. Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti JUDr. Ing. F. V. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2002, čj. 38 Ca 112/2001-34, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:
Řízení se přerušuje.
Odůvodnění:
V průběhu řízení před Ústavním soudem právní zástupce stěžovatele Ústavnímu soudu oznámil, že jeho mandant zemřel. Z přiložené kopie úmrtního listu bylo zjištěno, že stěžovatel zemřel dne 26. 10. 2002. Notářka JUDr. Jana Kleinová, z pověření Obvodního soudu pro Prahu 2 soudní komisařka, sdělila Ústavnímu soudu přípisem ze dne 27. 11. 2003, že dědické řízení po zemřelém JUDr. Ing. F. V., vedené pod č.j. 2D 814/2002-179 (Nd 205/2002), není ukončeno a nelze ani stanovit předpokládaný termín ukončení, a to vzhledem k tomu, že zůstavitel vydědil své potomky, kteří žalují na neplatnost vydědění.
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") nemá ustanovení, které by výslovně upravovalo řízení o ústavní stížnosti, zemře-li v jeho průběhu stěžovatel.
Podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
Podle ustanovení §107 odst. 1 o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
Protože stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřel a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení (§19 o.s.ř., §7 odst. 2 obč. zák.), Ústavní soud se zabýval otázkou, zda může v řízení pokračovat s právním nástupcem stěžovatele, či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které jde, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, a tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.
V předmětném řízení o ústavní stížnosti se stěžovatel, s odvoláním na porušení čl. 4 odst. 1 a odst. 4, čl. 11 odst. 5, čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, kterým byla jako nedůvodná zamítnuta jeho žaloba o přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 14. 12. 2000, čj. FŘ-360/11/00, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu pro Prahu 2 ze dne 15. 9. 1999, čj. 113729/99/002911/4570, na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1994 ve výši 230 600 Kč, neboť dle jeho přesvědčení byla daňová povinnost stanovena v nesprávné výši přesahující jeho zákonnou daňovou povinnost. (V obdobné věci stěžovatele se shodnou skutkovou a právní argumentací, týkající se zdaňovacího období roku 1996, již bylo Ústavním soudem rozhodnuto nálezem sp.zn. IV. ÚS 273/02, ze dne 21.10. 2002 tak, že ústavní stížnosti bylo vyhověno a napadená rozhodnutí byla zrušena).
Ústavní soud se zabýval povahou práva, jež bylo předmětem řízení před obecnými soudy, a dospěl k závěru, že se v projednávaném případě nejedná o práva, jež by podle hmotného práva byla vázána na osobu stěžovatele, skutková podstata věci není podmíněna existencí určitého účastníka, smrtí účastníka nedochází k zániku právního vztahu, o nějž v řízení šlo, a nejde o případ, kdy účastník řízení nemá žádného právního nástupce. Rozhodnutí v daňovém řízení je přitom rozhodnutí, které je způsobilé podstatně zasáhnout do vlastnického práva účastníka řízení. Z povahy věci tak plyne, že se nejedná o práva účastníka řízení, která by nepřecházela na jeho právní nástupce, a z tohoto důvodu by bylo nutné řízení zastavit.
Vzhledem k uvedeným okolnostem Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení §107 odst. 1 o.s.ř. ve vazbě na ustanovení §63 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, přerušil do doby ukončení dědického řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.
V Brně dne 29. ledna 2004
JUDr. Jiří Malenovský
předseda senátu