ECLI:CZ:US:2004:2.US.276.03
sp. zn. II. ÚS 276/03
Usnesení
II. ÚS 276/03
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem JUDr. Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti stěžovatele MUDr. F. P., směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2. 2002, č. j. 1 Co 189/2002-193, a proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 9. 2001, č. j. 19 C 61/99-153, za účasti 1) Vrchního soudu v Praze a 2) Krajského soudu v Plzni, jako účastníků řízení, a 1) K. K., a 2) V., a. s., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Včas podanou Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 9. 2001, č. j. 19 C 61/99-153, kterým byl zamítnuta jeho žaloba, aby vedlejší účastníci zveřejnili v Plzeňském deníku a jeho mutacích omluvu, a aby mu nahradili nemajetkovou újmu v penězích. Dále se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2. 2002, č. j. 1 Co 189/2002-193, kterým byl rozsudek soudu prvého stupně potvrzen. Stěžovatel tvrdí, že rozsudky obecných soudů bylo zasaženo do jeho základních práv podle článku 90 Ústavy České republiky, článku 3 odst. 3, článku 10, článku 21 odst. 4, článku 36 odst. 1, a článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.
Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat meritorní stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat formální náležitosti ústavní stížnosti. Toliko v případě, kdy ústavní stížnost splňuje všechny zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), stanovené formální náležitosti, se jí Ústavní soud může také věcně zabývat.
Ústavní stížnost vykazuje vady. K ústavní stížnosti nebyla přiložena plná moc advokátovi, kterého si měl stěžovatel zvolit pro zastupování v řízení před Ústavním soudem, tak, jak to požaduje ustanovení §30 odst. 1 zákona. Přitom z ústavní stížnosti ani nevyplývá, že by byla sepsána advokátem. Dále nebyla ústavní stížnost předložena v takovém počtu stejnopisů, aby jeden stejnopis zůstal u soudu, a aby každému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, kteří byli v ústavní stížnosti uvedeni, mohl být doručen rovněž jeden stejnopis, jak to požaduje ustanovení §34 odst. 2 zákona. Konečně k ústavní stížnosti nebyla připojena kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práv poskytuje, jak to požaduje ustanovení §72 odst. 4 zákona. Proto byl stěžovatel vyzván k odstranění shora uvedených vad dopisy z 5. 2. 2004 a 17. 2. 2004, které v prvém případě převzala jeho matka, ve druhém osoba podepsaná jako "Pillmanová". Teprve třetí výzva ze dne 4. dubna 2004 byla stěžovateli doručena do vlastních rukou a to dne 17. dubna 2004. Lhůta k odstranění vad, stanovená touto poslední výzvou, uplynula 27. dubna 2004 bez toho, aniž by stěžovatel jakkoli reagoval.
Protože stěžovatel neodstranil vady ústavní stížnosti ve lhůtě k tomu určené, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl, podle §43 odst. 1 písm. a) zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. května 2004
JUDr. Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj