ECLI:CZ:US:2004:3.US.228.04
sp. zn. III. ÚS 228/04
Usnesení
III. ÚS 228/04
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 20. července 2004 ve věci navrhovatele Ing. J. D. zastoupeného JUDr. J. J. advokátem o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. ledna 2004 sp. zn. 17 Co 444/2002, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto jeho odvolání podané proti rozsudku soudu I. stupně ze dne 5. srpna 2002 č. j. 7 C 433/2002-25. Uvedl, že soud II. stupně dovodil opožděnost podaného odvolání, aniž vzal zřetel na skutečnosti svědčící o sdělení místa, na kterém se zdržoval v době doručování rozhodnutí soudu, a vyslovil přesvědčení, že tak došlo k zásahu do jeho práv, jež jsou zaručena čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní stížnost pak podal proto, že napravit označené pochybení odvolacího soudu jinou cestou nelze.
Předseda senátu Krajského soudu v Brně v písemném vyjádření ze dne 13. května 2004 poukázal na znění §229 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že v souladu s uvedeným ustanovením stěžovatel nepostupoval a jeho ústavní stížnost proto označil za nepřípustnou.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, což neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení [§72 odst. 1 písm. a), §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Podle §229 odst. 4 obč. zákona žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo odvolací řízení zastaveno. Poněvadž z obsahu ústavní stížnosti a spisu Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 7 C 433/2002 bylo zjištěno, že stěžovatel k ochraně svého tvrzeného práva dle citovaného ustanovení nepostupoval a nevyčerpal tak prostředek, který mu příslušel poté, co soud II. stupně jeho odvolání odmítl, byla ústavní stížnost jako nepřípustná, v souladu s §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. července 2004