ECLI:CZ:US:2004:3.US.242.03
sp. zn. III. ÚS 242/03
Usnesení
III. ÚS 242/03
Ústavní soud rozhodl dne 29. ledna 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele R. M., zastoupeného JUDr. J. G., advokátkou, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. února 2003 sp. zn. 7 Tdo 221/2003 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. října 2002 sp. zn. 5 To 289/2002, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi, jakož i rozsudkem Okresního soudu v Karviné, cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36, čl. 38 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že byl Okresním soudem v Karviné rozsudkem ze dne 21. května 2002 sp. zn. 4 T 9/2002 odsouzen pro trestný čin podvodu §250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona a uložen mu trest odnětí svobody v délce 3 roků a 6 měsíců nepodmíněně se zařazením do věznice s dozorem a dále bylo rozhodnuto o jeho povinnosti uhradit poškozené částku 2.311.000.- Kč. Proti rozsudku podal odvolání k soudu II. stupně, který je však dle §256 tr. řádu zamítl, Nejvyšší soud pak dne 25. února 2003 jeho dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu. Poukázal na jednání, jež souvisela se získáním a čerpáním úvěrů a na to, že transakce s tím související byly konzultovány s bankou, a proto podle jeho přesvědčení je nelze považovat za podvodná, jak tato jednání hodnotily soudy. Dále uvedl, že v předmětném řízení nebyly provedeny důkazy, jichž se domáhal, s těmi, které provedeny byly, se soudy řádně nevypořádaly a správně je nehodnotily.
Předseda senátu Nejvyššího soudu ve svém vyjádření ze dne 30. května 2003 poukázal na obsah rozhodnutí, jímž bylo dovolání odmítnuto bez meritorního přezkoumání, když se neopíralo o zákonný dovolací důvod, a navrhl odmítnutí stížnosti směřující proti usnesení vydanému ve věci sp. zn. 7 Tdo 221/2003.
Předseda senátu Krajského soudu v Ostravě dne 11. června 2003 sdělil, že stěžovatel v trestním řízení vedeném proti jeho osobě a obžalovanému ing. J. P. nebyl krácen ve svých právech na spravedlivý proces a na obhajobu a vyslovil přesvědčení, že nedošlo ani k porušení Ústavy nebo Listiny základních práv a svobod. Proto navrhl, aby ústavní stížnost byla odmítnuta.
Z obsahu usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. října 2002 sp. zn. 5 To 289/2002 a Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2003 sp. zn. 7 Tdo 221/2003 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl - pokud jde o označené usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo dovolání obviněného dne 25. února 2003 odmítnuto dle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, stěžovatel sám v návrhu ani nic tomuto rozhodnutí nevytýká. Krajský soud v Ostravě pak rozsudek soudu I. stupně ze dne 21. května 2002 č. j. 4 T 9/2002-728 přezkoumal ve smyslu §254 odst. 1 tr. řádu a opodstatněně shledal, že odvolání není důvodné, když soud I. stupně provedl ve věci řádné a úplné dokazování, důkazy náležitým způsobem vyhodnotil a pro výrok o vině použil správnou právní kvalifikaci. V odůvodnění usnesení, kterým bylo odvolání obžalovaného stěžovatele zamítnuto, se vypořádal se všemi jeho námitkami, uvedl na základě kterých důkazů byl učiněn závěr o vině obžalovaného, uložen mu trest a povinnost k náhradě škody. Proto na toto vyčerpávající odůvodnění lze v dalším odkázat. Je třeba dodat, že z ústavního principu nezávislosti soudů (čl. 82 Ústavy ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v §2 odst. 6 tr. řádu. Jestliže porušení tohoto ustanovení zjištěno nebylo, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů, učiněná obecnými soudy. Ústavní soud není vrcholem jejich soustavy a není ani oprávněn do této jurisdikční činnosti obecných soudů zasahovat (čl. 81 a 90 zák. č. 1/1993 Sb.).
S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. ledna 2004