ECLI:CZ:US:2004:3.US.341.04
sp. zn. III. ÚS 341/04
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání ve věci ústavní stížnosti Z. Š. takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se domáhá návrhem, který Ústavní soud obdržel dne 28. 5. 2004, "zrušení vyživovací povinnosti vůči svému synovi, a to po celou dobu, kdy bude stěžovatel pobírat sociální dávky, zastavení trestního řízení, které je proti němu vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 4 T 34/2004 a odložení vykonatelnosti konkrétních rozhodnutí". Současně stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud rozhodl, že "jím podaná žaloba na obnovu řízení v této věci je oprávněná".
Vzhledem k tomu, že podání vykazovalo vady ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 182/1993 Sb."), vyzval soudce zpravodaj stěžovatele k odstranění vad podání a k jeho doplnění ve smyslu písemného poučení o náležitostech ústavní stížnosti, a to ve lhůtě do 15 dnů od obdržení výzvy.
Součástí písemného poučení bylo i upozornění stěžovatele, že v případě neodstranění vad podání ve stanovené lhůtě bude návrh odmítnut.
Písemnou výzvu včetně poučení obdržel stěžovatel dne 18. 6. 2004.
Dne 7. 7. 2004 obdržel Ústavní soud žádost stěžovatele o prodloužení lhůty k odstranění vad podání do 16. 7. 2004.
Žádosti stěžovatele bylo vyhověno.
Dne 21. 7. 2004, tedy po marně uplynulém prodloužení původně stanovené lhůty, byla spolu s doplněním podání, obsahujícím změnu petitu, doručena Ústavnímu soudu i žádost o prominutí právního zastoupení stěžovatele v řízení o ústavní stížnosti s odůvodněním, že advokát přidělený stěžovateli Českou advokátní komorou jej nehodlá v řízení před Ústavním soudem zastupovat, a proto stěžovatel žádá Ústavní soud o "prominutí povinného právního zastoupení a o akceptování jím vypracované ústavní stížnosti".
Jak vyplývá z ustanovení §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., musí být fyzické a právnické osoby v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem, bez možnosti jakýchkoli výjimek. Povinnost právního zastoupení se týká celého řízení před Ústavním soudem, což znamená, že tato povinnost musí být splněna již v době podání návrhu.
Návrh na zahájení řízení neobsahuje náležitosti uvedené v ustanovení §34 a §72 zákona č. 182/1993 Sb.
Za této situace soudci zpravodaji nezbylo, než návrh stěžovatele odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., neboť stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě jemu k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. srpna 2004
JUDr. Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj