ECLI:CZ:US:2004:3.US.372.04
sp. zn. III. ÚS 372/04
Usnesení
III. ÚS 372/04
Ústavní soud rozhodl dne 12. srpna 2004 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatelů 1) J. F.a 2) J. F., zastoupených JUDr. Z. D., advokátem o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. března 2004 sp. zn. 19 Co 70/2003 a Městského soudu v Brně ze dne 15. května 2002 č. j. 19 C 118/2000-82, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelé se domáhali zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčeni v právech, jak jsou zakotvena v čl. 4 odst. 1 a 4, čl. 12 odst. 1 a 3, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedli, že soud II. stupně, který potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně, jímž bylo přivoleno k výpovědi z nájmu jimi užívaného bytu a uložena povinnost byt vyklidit ve stanovené lhůtě poté, co jim bude zajištěn přiměřený náhradní byt, nevzal zřetel na důvody, o které se rozhodnutí opírá, když podle jejich přesvědčení potřeba bytu pro sestru žalobce, tj. pronajímatele, prokázána nebyla. Hodnocení bytové situace označené příbuzné žalobce a závěry, které soudy z této vyvodily, považují stěžovatelé za nepřesvědčivé a nespravedlivé - podle jejich názoru povyšují práva žalobce a jeho sestry nad práva stěžovatelů na soukromý a rodinný život, na obydlí a korespondenci. Tato práva při aplikaci §711 odst. 1 písm. a) obč. zákona nebyla respektována jak soudem I. stupně tak soudem odvolacím, a proto se domáhají zrušení jejich rozsudků a s ohledem na možný dopad i rozhodnutí o odložení jejich vykonatelnosti.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. března 2004 sp. zn. 19 Co 70/2003 bylo zjištěno, že soud I. stupně vyhověl žalobě pronajímatele a přivolil k výpovědi nájmu bytu užívaného stěžovateli, když vzal za prokázané, že pronajímatel potřebuje byt pro svou sestru, žijící a bydlící mimo místo jeho pobytu. Výpovědní důvod dle §711 odst. 1 písm. a) obč. zákona a celé rozhodnutí ve věci samé přezkoumal Krajský soud v Brně v odvolacím řízení a opodstatněně konstatoval, že Městský soud v Brně zjistil náležitě skutkový stav a z tohoto učinil správné právní závěry, když přivolil k výpovědi z nájmu bytu z důvodu obsaženého v §711 odst. 1 písm. a) obč. zákona. V odůvodnění rozsudku odvolací soud správně poukázal na projev vůle pronajímatele a jeho sourozence v souvislosti se zamýšleným místem bydlení a na to, že tímto projevem potřeba bytu pronajímatele ve smyslu §711 odst. 1 písm. a) obč. zák. prokázána byla, když ani nebyly shledány důvody, pro něž by jeho postup stál v rozporu s §3 obč. zák., tj. s dobrými mravy. Poněvadž soudy obou stupňů také svými výroky zakotvily žalovaným právo na zajištění přiměřeného náhradního bytu, zásah do práv, kterých se stěžovatelé v ústavní stížnosti dovolávají, shledán nebyl.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. srpna 2004