ECLI:CZ:US:2004:3.US.421.03
sp. zn. III. ÚS 421/03
Usnesení
III. ÚS 421/03
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů P. a M. S., obou zastoupených Mgr. K. V., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. 64 Co 285/2001, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. srpna 2000, sp. zn. 8 C 663/99, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Formálně vadným návrhem se stěžovatelé obrátili k Ústavnímu soudu a poukazovali na nesprávný postup Obvodního soudu pro Prahu 5. Ve svém návrhu se zmiňovali o řízeních vedených pod sp. zn. 8 C 260/93, 8 C 663/99, 11 C 125/2002, Nc 786/2002 a trestním oznámení pro neoprávněné užívání bytu (ČTS: OR 5-38/SKPV-2003). Formální vady návrhu spočívaly v nepřiložení kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon), nebylo z něj patrno, čeho se stěžovatelé domáhají (§34 odst. 1 zákona) a byla zjištěna i formální vada v plné moci právního zástupce (§31 odst. 1 zákona). Tyto vady byly proto stěžovatelům prostřednictvím jejich právního zástupce vytknuty (č. l. 9 spisu Ústavního soudu).
V reakci na to stěžovatelé zaslali Ústavnímu soudu doplnění ústavní stížnosti, ve kterém odstranili vytknuté vady a navrhli, aby Ústavní soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2002 (64 Co 285/2001-117) a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. srpna 2000 (8 C 663/99-29).
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů a její běh počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 2 zákona).
Podle zjištění Ústavního soudu (č. l. 14 spisu Ústavního soudu) nabyl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2002 (64 Co 285/2001-117) právní moci dne 19. března 2003. Tímto dnem tedy musel být stěžovatelům nejpozději doručen. Ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 4. září 2003, tedy z hlediska lhůty k jejímu podání (§72 odst. 2 zákona) zjevně opožděně. Z podání stěžovatelů, stejně jako ze zjištění Ústavního soudu, nevyplývá, že by stěžovatelé napadli označený rozsudek Městského soudu v Praze dovoláním.
Jestliže stěžovatelé podali svou ústavní stížnost po uplynutí 60denní lhůty, bylo ji nutno posoudit jako opožděnou [§43 odst. 1 písm. b) zákona], a jako takovou odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 25. února 2004