ECLI:CZ:US:2004:3.US.502.04
sp. zn. III. ÚS 502/04
Usnesení
III. ÚS 502/04
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. V. M. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 12 Co 287/2004, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 9. 8. 2004 a označeným jako "ústavní stížnost", napadl stěžovatel usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 12 Co 287/2004, přičemž se domáhal toho, aby jej Ústavní soud zrušil a dále rozhodl tak, že ústavní stížnost je důvodná a že byl porušen čl. 90 Ústavy ČR, čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, že státní moc ČR porušila zákon ("a proto spor se stěžovatelem prohrála") a že se stěžovateli přiznává právo na spravedlivé zadostiučinění ve výši 50.000,- Kč.
Vzhledem k tomu, že uvedený návrh nesplňoval podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud stěžovatele vyzval k odstranění jeho formálních vad, které spočívaly v tom, že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), resp. že nepředložil příslušnou plnou moc. K jejich odstranění byla stěžovateli stanovena lhůta v trvání 30 dnů a současně mu bylo sděleno, že pokud vady předmětného návrhu neodstraní, bude tento odmítnut podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Dle poštovní doručenky výzvu stěžovatel převzal dne 17. 9. 2004.
Na tuto výzvu reagoval stěžovatel dopisem doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 9. 2004, v němž zaslal kopii žádosti na Českou advokátní komoru (ČAK) ze dne 18. 9. 2004 o přidělení advokáta pro řízení před Ústavním soudem v dané věci.
Kromě toho zaslal předsedovi Ústavního soudu dopisy, jež byly doručeny dne 27. 9. 2004, 1. 10. 2004 a 20. 10. 2004. Z prvně uvedeného plyne, že rozhodnutím ČAK ze dne 1. 9. 2004, čj. 2429/04, bylo zrušeno její rozhodnutí ze dne 28. 7. 2004, čj. 022974/2004, kterým byl stěžovateli určen advokát JUDr. M. B.. Důvodem tohoto kroku bylo, že stěžovatel podmiňoval podepsání plné moci advokátům určeným ČAK dodatkem, že tento právní úkon nečiní svobodně a dobrovolně, ale že je k němu násilím a hrozbami nucen státní mocí ČR, na což žádný z advokátů nemůže přistoupit, čímž si sám znemožnil využít této právní služby. Stěžovatel k tomu uvedl, že považuje obě rozhodnutí za vadná. V dalších dvou dopisech pak stěžovatel vytýká vady sdělení ČAK ze dne 9. 9. 2004, čj. 022974/2004, a ze dne 23. 9. 2004, čj. 3187/04, adresované advokátovi JUDr. J. G. resp. Mgr. Ing. K. kterými byli jmenovaní advokáti určeni k poskytování právní služby stěžovateli ve věci ústavní stížnosti.
Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovatel ve věci výzvy Ústavního soudu nepodnikl žádné relevantní kroky, neboť vady svého návrhu ve stanovené lhůtě neodstranil, když plnou moc advokáta Ústavnímu soudu ve stanovené lhůtě nepředložil a neučinil tak ani do dnešního dne, přičemž rozhodnutí ČAK o určení advokáta plnou mocí není, což stěžovatel musel vědět minimálně proto, že tato skutečnost je uvedena v rozhodnutí ČAK, a ani nepožádal Ústavní soud o prodloužení stanovené lhůty k odstranění vad návrhu. Za této situace Ústavní soud návrh stěžovatele podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2004