ECLI:CZ:US:2004:3.US.515.03
sp. zn. III. ÚS 515/03
Usnesení
III. ÚS 515/03
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. M. V., zastoupeného JUDr. Z. P., advokátkou, proti průtahům Okresního soudu ve Zlíně ve věci sp. zn. 13 E 1138/2000, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§30 odst. 1, §34, §72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon], vytkl stěžovatel Okresnímu soudu ve Zlíně průtahy v řízení ve své exekuční věci vedené pod sp. zn. 13 E 1138/2000 a porušování ústavně zaručeného práva obsaženého v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel in concreto brojil proti tomu, že návrh na výkon rozhodnutí vyklizením bytu číslo 72 v domě čp. 4737 na ulici O. ve Zlíně a provedení výkonu přestěhováním povinné (RNDr. Vlasty V.) do náhradního bytu č. 105 v domě čp. 4099 na ulici 2. května ve Zlíně byl podán již v roce 2000 a řízení není dosud skončeno. Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud nařídil Okresnímu soudu ve Zlíně, aby ve věci oprávněného (stěžovatele) proti povinné "o nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu povinné v domě čp. 4737 na ulici O. ve Zlíně jednal bez zbytečných průtahů".
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§75 odst. 1 zákona).
Procesní postup při vyřizování stížností na průtahy v řízení před obecnými soudy je upraven v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. Stížnosti na průtahy v řízení před Okresním soudem ve Zlíně vyřizuje předseda tohoto soudu [§171 zák. č. 6/2002, ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu ústavní stížnosti nevyplývá, že by stěžovatel tento procesní prostředek, jenž má ze zákona k dispozici, využil.
Za situace, jak je shrnuta, je zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; Ústavní soud proto ústavní stížnost z důvodu její nepřípustnosti (§75 odst. 1 zákona) odmítl [§43 odst. 1 písm. e) zákona], jak je z výroku tohoto usnesení patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 19. února 2004