ECLI:CZ:US:2004:3.US.642.04
sp. zn. III. ÚS 642/04
Usnesení
III. ÚS 642/04
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 24. listopadu 2004 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Jana Musila, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci navrhovatelky I. H., zastoupené JUDr. Z. L. advokátem o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. července 2004 sp. zn. 5 Co 1339/2004, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelka cestou ústavní stížnosti brojila proti usnesení výše označeného soudu, jímž byl změněn výrok soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení, jakož i rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení. Uvedla, že poté, co v řízení o výkon rozhodnutí, vedenému proti jejímu bývalému manželovi P. H. exekutor do soupisu movitých věcí zahrnul i ty, jejichž výlučnou vlastnicí je ona, byla nucena se domáhat žalobou výroku, kterým by byly tyto z výkonu rozhodnutí vyloučeny. Okresní soud ve Strakonicích návrhu vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení proti žalovanému, k jeho odvolání pak soud II. stupně rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně přiznal jemu ve výši 1.150,- Kč, v odvolacím řízení pak ve výši 450,-Kč. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, odvolávající se na §143 obč. soudního řádu, považuje za rozhodnutí, kterým bylo zasaženo do jejích práv, zakotvených v čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí zásah do práv, jichž se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí o nákladech řízení před soudem I. stupně a pro skutková zjištění, vztahující se k chování a jednání účastníků před podáním žaloby a během řízení o ní, opodstatněně o nákladech řízení rozhodl dle §143 obč. soudního řádu, když shledal, že žalovaný, jako oprávněný v řízení o výkon rozhodnutí, se na vzniku sporu nepodílel, po předložení důkazů o vlastnictví označených věcí žalobkyní jejich vyloučení z výkonu rozhodnutí uznal, žalobkyně, která tak učinila až po podání žaloby a nikoliv při sepisu věcí exekutorem, na výslovné stanovisko žalovaného návrh zpět nevzala. Na přiléhavé odůvodnění usnesení soudu II. stupně lze v dalším odkázat. Nad rámec obsahu ústavní stížnosti a výše uvedeného lze dodat, že pro stanovisko žalovaného před jednáním Okresního soudu ve Strakonicích bylo nejen na žalobkyni aby vzala návrh zpět ale i na soudu I. stupně, který v souladu s §154 odst. 1 obč. soudního řádu, dle něhož pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení, měl na výše citovaný skutkový stav reagovat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně , dne 24. listopadu 2004