ECLI:CZ:US:2004:3.US.651.04
sp. zn. III. ÚS 651/04
Usnesení
III. ÚS 651/04
Ústavní soud rozhodl dne 8. prosince 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci navrhovatelů 1) J. K., a 2) M. D.zastoupených JUDr. A. B. o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. července 2004 sp. zn. 10 Co 796/2004, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelé se domáhali zrušení citovaného usnesení Krajského soudu v Ostravě s tím, že rozhodnutím o zamítnutí jejich návrhu o prodloužení lhůty k podání žaloby se cítí dotčeni v právech, jež jsou jim zaručena čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy České republiky. Vyslovili přesvědčení, že rozhodnutí soudu I. stupně, který návrh odmítl, tak soudu odvolacího, jenž jeho výrok potvrdil, bylo vydáno na základě formalisticky vyloženého ustanovení §175 odst. 2 obč. soudního řádu, když i dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu lze soudcovskou lhůtu po jejím uplynutí prodloužit.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení odvolacího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatelé v návrhu dovolávají, zjištěn nebyl. Krajský soud v Ostravě důvodně potvrdil usnesení soudu I. stupně, kterým byl zamítnut návrh stěžovatelů na prodloužení lhůty k podání žaloby na určení, že jsou dědici zemřelé zůstavitelky J. P. Bylo prokázáno, že stěžovatelé požádali dne 19. dubna 2004 o prodloužení lhůty k podání žaloby, když ta jim marně uplynula 25. března 2003 a byl již dán důvod k pokračování v dědickém řízení bez zřetele na ně a na jejich tvrzení, že dědici jsou. Toto rozhodnutí bylo učiněno v souladu s §175k odst. 2 obč. soudního řádu, jenž umožňuje tomu, kdo tvrdí existenci svého dědického práva podat o jeho určení ve stanovené lhůtě žalobu (právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), ale při jeho nečinnosti do konce dané lhůty i soudu pokračovat v řízení bez zřetele na něj - což vylučuje možnost návrhu na prodloužení již uplynuté lhůty. Citované ustanovení zajišťuje právo na soudní ochranu jak tomu, kdo se chce domoci svého práva (čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), ale také těm, v dané věci dědicům, jejichž nárok uplatněný v pozůstalostním řízení žalobou napaden nebyl, tedy právo na projednání věci bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně , dne 8. prosince 2004