ECLI:CZ:US:2004:4.US.172.03
sp. zn. IV. ÚS 172/03
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 172/03
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti A. P., zastoupené JUDr. J. H., advokátem, směřující proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 23. října 2002, sp. zn. 28 Ca 114/2001, ve spojení s rozhodnutím Okresního pozemkového úřadu v Klatovech ze dne 21. ledna 2001, č. j. PÚ 1851/96, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 24. března 2003 obdržel Ústavní soud ve lhůtě, dle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Městského soudu v Praze, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí pozemkového úřadu, na základě kterého nebyly vydány nemovitosti, uvedené v tomto rozhodnutí, paní E. P.
Při shromaždování podkladů k rozhodnutí byl, na výzvu Ústavního soudu, zaslán spis, vedený ve věci u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Ca 114/2001. Z něj se podává, že stěžovatelka podala proti shora označenému rozhodnutí Městského soudu v Praze rovněž dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (č. l. 50), o kterém nebylo doposud rozhodnuto.
Plénum Ústavního soudu s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. listopadu 2002, ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99, přijalo závěr, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti, je třeba na tuto hledět jako na nepřípustnou, a to až do rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Běh zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti, ve smyslu ustanovení §72 odst. 2 zákona, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, a to bez ohledu na způsob, jakým o něm bylo rozhodnuto. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Uvedený postup Ústavního soudu se však nevztahuje na obnovu řízení.
Uvedené závěry pléna byly 3. února 2003 publikovány jako sdělení Ústavního soudu pod č. 32/2003 Sb.
S ohledem na tento závěr a na skutečnost, že stěžovatelka podala souběžně s ústavní stížností i dovolání, je ústavní stížnost podána předčasně, a proto ji Ústavní soud posoudil jako podání nepřípustné ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 zákona, a jako takovou ji odmítl dle ustanovení §43 odst. 1 lit. e) zákona, aniž by vyzval stěžovatele k odstranění vad podání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 17. února 2004
JUDr. Jiří Nykodýmsoudce zpravodaj