ECLI:CZ:US:2004:4.US.322.04
sp. zn. IV. ÚS 322/04
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 12. října 2004 soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph.D. ve věci ústavní stížnosti Ing. J. V. proti exekučnímu příkazu Exekutorského úřadu Praha 10, ze dne 21. 5. 2004, sp. zn. EX 125/04, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se domáhal zrušení výše uvedeného exekučního příkazu, s odůvodněním že je jím zasahováno do práva nezúčastněné osoby - jeho matky. Konkrétně mělo jít o zásah do matčina vlastnického práva garantovaného čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále "Listina"), protože exekuce byla nařízena ve formě přikázání pohledávky z vkladní knížky, za účelem uspokojení pohledávky za stěžovatelem, avšak předmětná vkladní knížka je vlastnictvím jeho matky; stěžovatel k ní má pouze dispoziční právo.
Soudce zpravodaj nejprve zkoumal, zda je podaný návrh způsobilý věcného projednání Ústavním soudem (§42 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, dále "zákon"). Podle ust. §72 odst. 2 zákona je fyzická osoba oprávněna podat ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno j e j í základní právo nebo svoboda.
Ústavní stížnost byla podána osobou zjevně neoprávněnou k jejímu podání.
Z ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel podal ústavní stížnost k ochraně práva své matky. Takovou ústavní stížnost by však ve smyslu ust. §72 odst. 2 zákona mohla podat pouze jeho matka, neboť jsou to její práva, která mohou být exekutorským příkazem zasažena.
Na okraj Ústavní soud dodává, že matka stěžovatele, pokud by chtěla podat přípustnou ústavní stížnost (§75 odst. 1 zákona), musela by se nejprve ochrany svých práv domáhat pořadem obecného práva, tj. vyčerpat všechny procesní prostředky k ochraně svého práva v rámci obecného soudnictví. Protože stížnost nebyla způsobilá věcného projednání, neshledal Ústavní soud účelným vyzývat stěžovatele k odstraňování vad jeho návrhu, které spočívaly mj. v absenci právního zastoupení (§30 odst. 1 zákona).
Proto soudce zpravodaj, aniž by se mohl zabývat meritem věci, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou k jeho podání (§43 odst. 1 písm. c) zákona).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 12. října 2004
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj