ECLI:CZ:US:2005:1.US.456.05
sp. zn. I. ÚS 456/05
Usnesení
I. ÚS 456/05
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. Š., zastoupeného Mgr. Janem Kasalem, advokátem, Náměstí republiky 2, 301 00 Plzeň, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2004, sp. zn. 9 To 267/2004, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 10. 5. 2004, sp. zn. 1 T 3/2004, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel doručil dne 4. 8. 2005 Ústavnímu soudu návrh na zahájení řízení, který nesplňoval formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Proto Ústavní soud vyzval stěžovatele, aby vady v určené lhůtě odstranil. Většina vytknutých vad byla zhojena podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 30. 9. 2004.
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1), v tomto případě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2004, sp. zn. 9 To 267/2004.
Z kopií doručenek založených ve spise Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. 1 T 3/2004, které si Ústavní soud vyžádal, vyplývá, že předmětné usnesení bylo stěžovateli i jeho obhájci doručeno již dne 30. 8. 2004.
Pokud tedy stěžovatel podal svůj návrh adresovaný Ústavnímu soudu k poštovní přepravě až dne 3. 8. 2005, předpoklad §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu nebyl naplněn, neboť návrh byl podán zjevně po lhůtě.
Nad rámec uvedeného Ústavní soud dodává, že stěžovatel počátek běhu lhůty pro podání ústavní stížnosti zřejmě odvozuje od data doručení vyrozumnění o odložení podnětu ke stížnosti pro porušení zákona. Ústavní soud ve své obecně přístupné judikatuře již několikrát vyslovil, že za poslední prostředek, poskytnutý zákonem k ochraně práva nelze považovat podnět ke stížnosti pro porušení zákona, neboť samotná stížnost pro porušení zákona není opravným prostředkem, který by byl oprávněn podat stěžovatel (viz. např. usnesení, sp. zn. I. ÚS 9/94, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 2, usn. č. 11). Za procesní prostředek k ochraně práva nutno považovat pouze takový procesní postup, vedoucí k přezkoumání rozhodnutí orgánu veřejné moci, jenž je v procesní dispozici účastníka řízení a je nezávislý na rozhodnutí příslušného orgánu.
Za této situace soudce zpravodaj nevyzýval stěžovatele k odstranění zbývajících formálních vad a návrh odmítl jako podaný po lhůtě dle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. listopadu 2005
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj