ECLI:CZ:US:2005:2.US.140.05
sp. zn. II. ÚS 140/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o návrhu Ing. J. P., zastoupené JUDr. Viktorem Pakem, advokátem Advokátní kanceláře v Praze, Washingtonova 17, proti sdělení Okresního soudu v Kutné Hoře, č.j. 1 T 24/2004, ze dne 5. 1. 2005, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), čl. 90 a čl. 96 odst. 2 Ústavy ČR a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného sdělení, kterým jí bylo oznámeno, že nelze vyhovět její žádosti o pořízení kopie zvukového záznamu z hlavního líčení ze dne 15. 4. 2004.
V návrhu uvádí, že u Okresního soudu v Kutné Hoře probíhá trestní řízení proti MUDr. M. H. pro trestný čin ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr.z., kterého se měl dopustit neodborným vedením porodu stěžovatelky (předčasná aplikace tzv. Kristellerovy expresse), v jejímž důsledku stěžovatelka již nemůže mít děti a rovněž došlo k dalšímu nevratnému poškození fyzického zdraví a závažné psychické újmě stěžovatelky.
U soudu dosud proběhla dvě líčení, přičemž při hlavním líčení konaném dne 15. 4. 2004 žalovaný provádění Kristellerovy expresse nijak nepopíral a argumentoval v její prospěch, avšak u líčení konaném dne 6. 5. 2004 k dotazu znalce prohlásil, že uvedenou metodu nikdy neprováděl. Vzhledem k tomu, že protokol z jednání konaného dne 15. 4. 2004 argumentaci žalovaného ani jeho obhájce ohledně Kristellerovy expresse neobsahuje a o námitce poškozené proti znění protokolu soud dosud po 10 měsících nerozhodl, nabývá zvukový záznam z tohoto jednání na významu, a to tím spíše, že již bylo nařízeno vypracování znaleckého posudku.
Stěžovatelka poukazuje na ustanovení §65 odst. 1 tr.ř., dle kterého má poškozený i jeho zmocněnec právo nahlížet do spisů a pořizovat si na svoje náklady kopie spisů a jejich části. Uvedené právo je omezeno jen pokud jde o protokol o hlasování a osobní údaje svědka dle §55 odst. 2 tr.ř. Za spis je pak nutno považovat i přílohy.
Dle stěžovatelky je upírání práva poškozenému na pořízení kopie zvukového záznamu z veřejně přístupného veřejného hlavního líčení porušením zásady ústnosti a bezprostřednosti jednání. Pokud ustanovení §55 odst. 1 písm. f) resp. §57 tr.ř. umožňuje vznést účastníkům řízení námitky do protokolace, není úmyslem zákonodárce znemožnit možnost kvalifikované formulace těchto námitek upřením přístupu k zvukovému záznamu o hlavním líčení a porovnáním písemného protokolu s originálním zvukovým záznamem.
Ústavní soud ověřil, že dopisem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 5. 1. 2005, bylo stěžovatelce oznámeno, z jakých důvodů se nevyhovuje jejím námitkám proti formulaci otázek položených znaleckému ústavu a současně jí bylo sděleno, že trestní řád nepřipouští možnost pořizovat kopie zvukového záznamu z hlavního líčení a nelze proto vyhovět její žádosti ze dne 27. 10. 2004.
Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatelky s obsahem protokolace provedené při hlavním líčení konaném dne 15. 4. 2004, přičemž stěžovatelka hodlá prokázat opodstatněnost svých námitek ohledně nesprávnosti protokolace zvukovým záznamem z hlavního líčení, jehož vydání požaduje.
Dle ustanovení §72 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu) lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Jedním z pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto procesního prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je tedy mimo jiné i její subsidiarita, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva, nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná (čl. 4 Ústavy ČR). Ústavní soud je oprávněn přezkoumávat rozhodnutí obecných soudů pouze tehdy, jestliže před podáním ústavní stížnosti byly vyčerpány všechny ostatní prostředky k ochraně práva, které jsou v procesní dispozici stěžovatele.
Z ustanovení §55 odst. 1 písm. f) tr.ř. vyplývá, že poškozený, který je dle §12 odst. 6 a §43 tr.ř. stranou v trestním řízení, má právo vznášet námitky proti obsahu protokolu. Dle §57 tr.ř. o námitkách proti protokolu rozhoduje soud, o jehož protokol jde, přičemž proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost.
Za této situace je nezbytné, aby stěžovatelka uplatňovala své požadavky v řízení o námitkách proti protokolaci, kde má možnost poukázat na jí tvrzené nesrovnalosti v protokolaci a případně se domáhat porovnání písemného přepisu protokolu z hlavního líčení a jeho zvukového záznamu, eventuelně i požadovat možnost poslechu zvukového záznamu.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti (která se netýká řízení o námitkách proti protokolaci ve smyslu ust. §55 a 57 tr.ř.) nezmiňuje, zda požadavek na zpřístupnění zvukového záznamu uplatnila, či nikoliv, pouze okrajově podotýká, že o námitkách dosud nebylo rozhodnuto.
Dle názoru Ústavního soudu v dané věci nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které jsou v dispozici stěžovatelky, tj. řádné uplatnění námitky proti protokolaci a případně i stížnost proti rozhodnutí, kterým by nebylo námitkám stěžovatelky vyhověno.
Nad rámec Ústavní soud podotýká, že požadavek na zrušení dopisu Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 5. 1. 2005, a to aniž se zabýval opodstatněností takového návrhu s ohledem na své kompetence, nevede k nápravě eventuelního porušení práv účastníků řízení, (pokud by bylo zjištěno), neboť jeho důsledkem by nebylo stanovení povinnosti soudu zvukový záznam vydat, natož dosáhnout změny protokolace.
S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout, jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. července 2005
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj