ECLI:CZ:US:2005:2.US.375.05
sp. zn. II. ÚS 375/05
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. K., zastoupeného JUDr. Jiřím Burianem, advokátem se sídlem v Praze, Slavíkova 19, směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. prosince 2004, č. j. 22 Cdo 1509/2004-335, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 29. června 2005 ústavní stížnost stěžovatele, jež byla dána k poštovní přepravě dne 28. června 2005, a kterou se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí.
Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR bylo zamítnuto dovolání žalovaného (stěžovatele) v řízení o vydržení vlastnického práva vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 10 C 737/2003.
Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal porušení ústavně zaručeného základního práva zakotveného v čl. 11 odst. 1 a odst. 3 Listiny základních práv a svobod, které zakotvuje ochranu vlastnictví a zákaz zneužití vlastnického práva. Převážnou část obsahu ústavní stížnosti tvoří polemika stěžovatele s právními závěry obecných soudů ohledně posuzování oprávněné držby a dobré víry žalobců.
Předtím, než se Ústavní soud zabývá meritem věci, zkoumá, zda jsou splněny formální náležitosti ústavní stížnosti. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí, včetně dodržení zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která podle kogentního ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), počíná běžet dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Ze sdělení Okresního soudu v Karlových Varech a zaslané kopie doručenky vyplývá, že rozsudek Nejvyššího soudu, který představuje poslední procesní prostředek k ochraně práva stěžovatele, byl stěžovateli resp. jeho právnímu zástupci JUDr. Jiřímu Burianovi doručen dne 12. ledna 2005. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 28. června 2005, je zcela evidentní, že byla podána po stanovené zákonné lhůtě. Není zřejmé, zda si byl stěžovatel této skutečnosti zcela vědom, avšak odkaz na ustanovení §75 zákona o Ústavním soudu v závěru ústavní stížnosti, podle něhož Ústavní soud neodmítne přijetí jinak nepřípustné ústavní stížnosti (pro nevyčerpání procesních prostředků), pokud stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, by tomu snad napovídal. V dané věci ovšem všechny opravné prostředky vyčerpány byly, takže podle uvedeného ustanovení by stejně nebylo možné postupovat.
Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků stížnost odmítl jako podanou po lhůtě stanovené pro její podání [§43 odst. 1 písm. b) ve spojení s §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 26. července 2005
Jiří Nykodým
soudce zpravodaj