Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 28.11.2005, sp. zn. II. ÚS 403/03 [ usnesení / ŽIDLICKÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2005:2.US.403.03

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2005:2.US.403.03
sp. zn. II. ÚS 403/03 Usnesení II.ÚS 403/03 Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl dne 28. listopadu 2005 v právní věci stěžovatele Mgr. J. V., soudního exekutora, zastoupeného Mgr. et Mgr. V. S., o ústavní stížnosti proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 5. 2003, č. j. 33 Nc 6632/2002-171, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavnímu soudu byl dne 31. 7. 2003 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud"), jímž byl JUDr. I. D., soudní exekutor (dále jen "vedlejší účastník"), pověřen provedením exekuce a vymožením nákladů exekuce v řízení vedeném pod sp. zn. 33 Nc 6632/2002. Z ústavní stížnosti a z obsahu spisu obvodního soudu, sp. zn. 33 Nc 6632/2002, vyplynulo, že obvodní soud usnesením ze dne 13. 3. 2002, č. j. 33 Nc 6632/2002-5, pověřil stěžovatele provedením exekuce vedené pod výše uvedenou spisovou značkou. Usnesením obvodního soudu ze dne 20. 1. 2003, č. j. 33 Nc 6632/2002-112, byl stěžovatel z provedení exekuce vyloučen, přičemž usnesením téhož soudu ze dne 27. 5. 2003, č. j. 33 Nc 6632/2002-171, byl provedením exekuce pověřen vedlejší účastník. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti poukázal na skutečnost, že obvodní soud při svém rozhodování o pověření vedlejšího účastníka provedením exekuce vycházel ze svého předchozího usnesení ze dne 20. 1. 2003, č. j. 33 Nc 6632/2002-112, jímž byl stěžovatel z provedení exekuce vyloučen, a to aniž by přihlédl k tomu, že proti usnesení o vyloučení byla stěžovatelem podána ústavní stížnost. Stěžovatel vyjádřil své přesvědčení, že rozhodnutí o jeho vyloučení bylo nezákonné, proto je třeba považovat za nezákonné i rozhodnutí na něj navazující, tedy usnesení obvodního soudu ze dne 27. 5. 2003, č. j. 33 Nc 6632/2002-171. Postup obvodního soudu stěžovatel označil za rozporný s ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces a soudní ochranu ve smyslu ustanovení čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí obvodního soudu Ústavním soudem zrušeno. Ústavní soud v prvé řadě zkoumal, zda jsou splněny formální a obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť se jedná o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou. Ústavní stížnost ve smyslu §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její ústavně zaručené právo nebo svoboda. Jak vyplývá z ustanovení §36 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stěžovatel nebyl v postavení účastníka exekučního řízení, nebyl tedy ani aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti. Ke shodným závěrům dospěl Ústavní soud při rozhodování o dalších ústavních stížnostech stěžovatele, týkajících se předmětného exekučního řízení (srov. usnesení Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 347/03, III. ÚS 577/03, IV. ÚS 16/04, I. ÚS 427/04 a II. ÚS 458/04). Ústavní soud vycházel ze skutečnosti, že usnesením obvodního soudu ze dne 20. 1. 2003, č. j. 33 Nc 6632/2002-112, pozbyl stěžovatel oprávnění podílet se na předmětném exekučním řízení, v důsledku čehož následný postup obvodního soudu neměl na jeho právní postavení vliv. Přezkum prováděný Ústavním soudem je z tohoto důvodu nutno omezit pouze na usnesení obvodního soudu ze dne 20. 1. 2003, č. j. 33 Nc 6632/2002-112. S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. 11. 2005 Michaela Židlická soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2005:2.US.403.03
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 403/03
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 28. 11. 2005
Datum vyhlášení  
Datum podání 31. 7. 2003
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Židlická Michaela
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele - §43/1/c)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 120/2001 Sb., §51 písm.c, §29 odst.10, §44 odst.9, §29 odst.11
  • 99/1963 Sb., §157 odst.2
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík výkon rozhodnutí
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-403-03
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 44638
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-20