ECLI:CZ:US:2005:2.US.408.05
sp. zn. II. ÚS 408/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti I. H., směřující proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 4. 2005, č. j. 3 To 274/2005-2002, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou jménem J. Č. telefaxem a k poštovní přepravě předané dne 8. 7. 2005, se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 4. 2005, č. j. 3 To 274/2005-2002, kterým bylo rozhodnuto, že stěžovatel bude pokračovat ve výkonu trestu odnětí svobody v trvání osmi let, který mu byl uložen rozsudkem Soudu prvního obvodu v Alajuele, v Kostarické republice, ze dne 5. 6. 2001, č. 309-01, a pro výkon trestu byl zařazen do věznice s ostrahou. Tvrdí, že jimi byla porušena jeho základní práva podle čl. 8 odst. 1 až 6, 11 (správně však čl. 10), čl. 14, a čl. 36 až 40 Listiny základních práv a svobod.
Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti ústavní stížnosti. Jen v případě, že ústavní stížnost splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti, se jí může zabývat také věcně.
Ústavní stížnost neměla náležitosti ústavní stížnosti, tak jak je požaduje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nebyla k ní přiložena písemná plná moc podle §29 a n. zákona o Ústavním soudu, ani kopie napadeného rozhodnutí, jako rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva podle §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu. Proto byla stěžovatelka vyzvána podle §41 písm. b) zákona k odstranění vad podání do pěti dnů od doručení výzvy. V takto stanovené lhůtě stěžovatelka předložila kopii napadeného rozhodnutí a zároveň požádala o prodloužení lhůty k předložení plné moci, neboť podle jejího sdělení jí její klient tuto plnou moc nestačil podepsanou zaslat. Ústavní soud tedy lhůtu k odstranění vady podání spočívající v absenci plné moci prodloužil do 15. srpna 2005. V takto stanovené lhůtě stěžovatelka opětovně požádala o prodloužení lhůty o jeden měsíc, neboť jí její klient plnou moc ještě nezaslal a není jí známo, zda tato plná moc nebyla zaslána přímo Ústavnímu soudu, nebo zda není její klient např. v nemocnici.
Ústavní soud lhůtu k odstranění vad již dále neprodlužoval, neboť není zřejmé, zda měl a má J. Č. zájem podat uvedenou ústavní stížnost a být tak klientem stěžovatelky, a zda by tedy někdy v budoucnu vůbec byla lhůta k odstranění vad využita. J. Č. sám přitom plnou moc ve stanovené lhůtě nepředložil. Proto je nutné mít I. H. za stěžovatelku a nikoliv za právní zástupkyni stěžovatele. Ta přitom není oprávněna podat v této věci ústavní stížnost, neboť mělo být zasaženo do základních práv a svobod J. Č., a nikoliv stěžovatelky.
Ústavní stížnost byla tedy, jako návrh podaný zjevně neoprávněnou osobou, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. srpna 2005
Jiří Nykodým
soudce zpravodaj