ECLI:CZ:US:2005:2.US.495.05
sp. zn. II. ÚS 495/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu ve složení z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Stanislava Balíka v řízení o návrhu -ústavní stížnosti stěžovatele V. S., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, zastoupeného JUDr. Stanislavem Blažkem, advokátem, Moskevská 24a, Havířov-město, proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově sp. zn. 103 T 146/2004 ze dne 20. ledna 2005, usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 5 To 145/2005 ze dne 5. dubna 2005 a usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 7 Tdo 859/2005 ze dne 12. července 2005, za účasti Okresního soudu v Karviné, Krajského soudu v Ostravě a Nejvyššího soudu České republiky jako účastníků řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Okresního soudu v Kraviné, pobočky v Havířově, jímž byl uznán vinným pokračujícím trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. e) trestního zákona a odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let se zařazením do věznice s ostrahou, dále usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti citovanému rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, a konečně usnesení Nejvyššího soudu České republiky, jímž bylo odmítnuto dovolání stěžovatele proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě.
Ústavní stížnost odůvodňoval tím, že obecné soudy porušily čl. 36 a 39 Listiny základních práv a svobod, neboť se stěžovatel skutku, který mu byl kladen za vinu, nedopustil, skutkové zjištění nebylo správné, výrok o vině byl založen pouze na tvrzení proti tvrzení, nebyly provedeny důkazy ve prospěch stěžovatele spočívající v provedení hlasové rekognice a vyžádání SMS zpráv od příslušných operátorů, svědci údajně usvědčující pachatele nebyli věrohodní, dokazování zůstalo neúplné a soudy nepostupovaly podle zásady "v pochybnostech ve prospěch obžalovaného".
Ústavní soud si k posouzení věci vyžádal spis Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud v tomto případě shledal, že ústavní stížnost je pouhým nesouhlasem stěžovatele s rozhodnutím obecných soudů a nevyplývá z ní nic, co by projednávanou věc posunulo do roviny ústavněprávní. Stěžovatel v ústavní stížnosti pouze opakuje svou obhajobu z řízení před obecnými soudy. Brojí proti skutkovým závěrům, k nimž dospěl nalézací soud. Přitom je z odůvodnění napadených rozhodnutí zřejmé, že s námitkami stěžovatele se obecné soudy přesvědčivě vypořádaly, zejména s tím, proč nebyly provedeny důkazy, jichž se stěžovatel dovolával. Stěžovatel netvrdí, že by obecné soudy v něčem konkrétně porušily postup stanovený příslušnými ustanoveními trestního řádu (postup stanovený zákonem ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny), poukaz na údajné porušení čl. 39 Listiny základních práv a svobod nijak nekonkretizuje, přičemž je zřejmé, že byl odsouzen za jednání, které trestní zákon označuje trestným činem vydírání a že mu byl uložen zákonem předpokládaný trest. Domáhá se jiné interpretace provedených důkazů a žádá, aby Ústavní soud přehodnotil skutková zjištění, k nimž dospěly obecné soudy.
To však Ústavnímu soudu nepřísluší. Ústavní soud v souladu se svou konstantní judikaturou poukazuje na to, že rozdílné názory na interpretaci "jednoduchého práva" nebo rozdílné názory na skutková zjištění nebo na výsledky hodnocení důkazů, k nimž dospěly obecné soudy, samy o sobě nemohou založit porušení práva na soudní ochranu či spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Ústavní soud zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. čl. 81, čl. 90 a čl. 91 Ústavy České republiky). Pokud soudy postupují v souladu s obsahem hlavy páté Listiny, nemůže na sebe Ústavní soud atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností (čl. 83 Ústavy).
Podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu proto Ústavní soud ústavní stížnost proti napadeným rozhodnutím jako zjevně neopodstatněnou odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2005
Dagmar Lastovecká v. r.
předsedkyně senátu