ECLI:CZ:US:2005:2.US.605.05
sp. zn. II. ÚS 605/05
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 21. listopadu 2005 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. Š., zastoupené Mgr. Miroslavem Dosedělem, advokátem se sídlem U Sportovní haly 3, Olomouc, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 2. 11. 2004, č. j. 12 Co 877/2003 - 153, a proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 28. 2. 2003, č. j. 13 C 94/2000 - 115, takto:
Ústavní stížnost s e odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní stížností zaslanou Ústavnímu soudu dne 27. října 2005 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozsudků, neboť má za to, že těmito rozhodnutími byla porušena její ústavním pořádkem zaručená práva garantovaná čl. 1 odst. 1 a čl. 4 Ústavy ČR, čl. 4 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a čl. 7 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.
Výše citovaným rozsudkem soud I. stupně zastavil řízení co do částky 7. 684 Kč (výrok I.) a dále rozhodl, že stěžovatelka je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku částku 8. 361 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok II.) a nahradit vedlejšímu účastníku náklady řízení ve výši 8. 600 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí k rukám Mgr. Ing. Petra Konečného, advokáta (výrok III.).
Stěžovatelka napadla odvoláním citovaný rozsudek soudu I. stupně ve vyhovující části a v souvisejícím výroku o nákladech řízení účastníků, o němž rozhodl v záhlaví citovaným rozsudkem soud II. stupně tak, že rozsudek okresního soudu v napadené části výroku v odstavcích II. a III. potvrdil, dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení a zamítl návrh na vyslovení přípustnosti dovolání.
V podané ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že hlavní důvody nespravedlivého rozhodnutí soudů spatřuje v ignoraci soudu ke stanovisku doručenému soudu dne 7. 2. 2003, tedy že okresní soud nevzal na vědomí, že se jedná o užívání družstevního bytu s tím, že stěžovatelka jako dlouholetá členka družstva má téměř zcela předmětný byt uhrazen. Proto navrhuje citovaná rozhodnutí obecných soudů zrušit.
Ústavní soud si vyžádal u Okresního soudu v Olomouci zaslání kopie v záhlaví citovaného rozsudku odvolacího soudu a kopie dodejek potvrzujících doručení tohoto rozhodnutí.
Ústavní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti ústavní stížnosti. K tomu konstatuje, že návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k jejímu podání. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, a není-li takového prostředku, ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo (§72 odst. 3, odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Ústavní soud z vyžádaných listinných důkazů zjistil, že ústavní stížností napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo právnímu zástupci stěžovatelky doručeno dne 16. 2. 2005. Předala-li stěžovatelka, resp. její právní zástupce podanou ústavní stížnost k poštovní přepravě až dne 27. 10. 2005, je zřejmé, že šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti již marně uplynula.
Vzhledem k výše uvedenému proto nezbylo soudci zpravodaji, aniž by vyzýval právního zástupce stěžovatelky k odstranění vad podání, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání [§43 odst. 1 písm. b) ve spojení s §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Soudce zpravodaj dodává, že nelze ponechat bez komentáře nekvalifikovaný postup právního zástupce stěžovatelky při podání ústavní stížnosti, která ani po formální ani po obsahové stránce nesplňovala požadavky řádného podání dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. listopadu 2005
Eliška Wagnerová, v.r.
soudce zpravodaj