ECLI:CZ:US:2005:2.US.61.05
sp. zn. II. ÚS 61/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. PhDr. Stanislava Balíka a JUDr. Dagmar Lastovecké ve věci návrhu J. R., na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Dolní Břežany ze dne 24. 6. 2004, číslo 11/2004, kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu obce Dolní Břežany, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 4. 2. 2005, se navrhovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedené obecně závazné vyhlášky obce Dolní Břežany. Tvrdí, že tato vyhláška, jíž byl schválen územní plán obce v podobě, která je dle jeho názoru v rozporu se zadáním a konceptem územního plánu, v rozporu se zájmy veřejnými i se zájmy jednotlivých občanů, porušuje článek 11 odst. 1, 4 Listiny základních práv a svobod. Navrhovatel uvádí, že ačkoli občané obce Dolní Břežany a vlastníci nemovitostí dotčených uvedeným územním plánem obce podávali ve všech stádiích jeho tvorby námitky a připomínky, stávající zastupitelstvo schválilo nový územní plán v rozporu s jejich oprávněnými zájmy, neboť zhruba 500 námitkám a připomínkám těchto občanů ve většině případů nevyhovělo.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu projednání věci, zkoumá, zda jsou splněny formální náležitosti návrhu a dány podmínky řízení. V projednávané věci sice navrhovatel označil svoje podání jako "ústavní stížnost a návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky", avšak petit, jímž je Ústavní soud vázán, formuloval jako návrh na zrušení právního předpisu. Žádné jiné stížnostní žádání nepředložil a nelze je vyvodit ani z obsahu jeho podání. Protože tedy návrh nesměřuje proti konkrétnímu pravomocnému rozhodnutí orgánu veřejné moci vydanému v řízení, jehož byl stěžovatel účastníkem, ani proti opatření či jinému zásahu orgánu veřejné moci (za zásah orgánu veřejné moci, jímž je porušeno základní právo fyzické nebo právnické osoby, nelze považovat legislativní činnost), Ústavní soud posoudil navrhovatelovo podání jako návrh na zahájení řízení podle hlavy druhé, oddílu prvního zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů).
Zákon o Ústavním soudu v ustanovení §64 odst. 2 a 4 stanoví okruh subjektů oprávněných podat návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy (jímž je i obecně závazná vyhláška obce). Patří mezi ně vláda (odst. 2 písm. a), skupina nejméně 25 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů (odst. 2 písm. b), senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti (odst. 2 písm. c), ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v §74 tohoto zákona, nebo ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v §119 odst. 4 tohoto zákona (odst. 2 písm. d), zastupitelstvo kraje (odst. 2 písm. e), Veřejný ochránce práv (odst. 2 písm. f), ministr vnitra, jde-li o návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky kraje a hlavního města Prahy a jde-li o návrh na zrušení právního předpisu obce (odst. 2 písm. g), věcně příslušný ministr, jde-li o návrh na zrušení nařízení kraje a hlavního města Prahy (odst. 2 písm.h), zastupitelstvo obce, jde-li o návrh na zrušení právního předpisu kraje, do jehož územního obvodu obec náleží (odst. 2 písm. i) a plénum, jsou-li dány důvody podle §78 odst. 2 (odst. 4).
Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že navrhovatel jako fyzická osoba by byl aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení jiného právního předpisu toliko za předpokladu, že by podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v §74 zákona o Ústavním soudu, nebo že by podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v §119 odst. 4 tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost, jíž by brojil proti konkrétnímu pravomocnému rozhodnutí, opatření či zásahu orgánu veřejné moci, nepodal, není v jeho případě splněna podmínka pro věcný přezkum napadené vyhlášky obce podle ustanovení §74 zákona o Ústavním soudu. Přezkum podle ustanovení §119 odst. 4 zákona o Ústavním soudu je nepřípadný, neboť jde o přezkum v souvislosti s podáním návrhu na obnovu řízení podle hlavy druhé, oddílu osmého zákona o Ústavním soudu (řízení o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu).
Z důvodu absence aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu na zrušení jiného právního předpisu - obecně závazné vyhlášky obce - proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení §43 odst. 2 písm. b), ve spojení s ustanovením §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Vzhledem k tomuto odmítnutí návrhu Ústavní soud považoval za nadbytečné činit kroky k odstranění vady návrhu - chybějícího právního zastoupení navrhovatele.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. února 2005
JUDr. Jiří Nykodým, v.r.
předseda senátu