ECLI:CZ:US:2005:2.US.612.05
sp. zn. II. ÚS 612/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti V. A., zastoupené JUDr. Věnceslavou Holubovou, advokátkou, se sídlem Renoirova 624, Praha, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 1. 2004, č. j. 17 Co 321/2003-729, a rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 18. 6. 2003, č. j. 0 P 170/2001-638, spojené se žádostí o přednostní vyřízení věci, za účasti 1) Krajského soudu v Hradci Králové, a 2) Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, jako účastníků řízení, a 1) nezletilé L. A., a 2) S. A., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě 2. 11. 2005 se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 18. 6. 2003, č. j. 0P 170/2001-638, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 1. 2004, č. j. 17 Co 321/2003-729. Tvrdí, že jimi byla porušena její základní práva podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a čl. 9 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte, a čl. 90 odst. 1 Ústavy České republiky.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti ústavní stížnosti. Jen v případě, že návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti, se jím lze zabývat také věcně.
V posuzovaném případě se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 1. 2004, č. j. 17 Co 321/2003-729, a rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 18. 6. 2003, č. j. 0P 170/2001-638, a to s ohledem na průtahy v řízení, neprovedení jí navržených důkazů a nerespektování její argumentace, a nerespektování základního práva dítěte na styk s rodičem, od kterého je odděleno. Proti řízení, které následovalo po napadených rozhodnutích, se stěžovatelka ničeho nedomáhá. Ústavní stížností se tedy stěžovatelka domáhá zrušení uvedených rozhodnutí a nikoliv zákazu pokračování porušování práva stěžovatelky spočívajícím v průtazích v řízení, jak to předpokládá §82 odst. 3 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon").
Ústavní soud ve své ustálené judikatuře dovodil, že přezkoumává zásadně rozhodnutí o věcech pravomocně skončených. Ústavní stížnost lze přitom podle §72 odst. 3 zákona podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Dotazem na Okresní soud v Havlíčkově Brodě Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové byl stěžovatelce doručen dne 6. 4. 2004. Z toho je zřejmé, že je nepřípustná ústavní stížnost směřující proti výroku III. rozsudku odvolacího soudu, kterým byly zrušeny výroky VI. až VIII. rozsudku soudu prvého stupně a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Pokud se jedná o výroky I. a II. rozsudku soudu odvolacího, kterými bylo konečným způsobem rozhodnuto o ostatních výrocích soudu prvého stupně, tak lhůta k podání ústavní stížnosti proti nim marně uplynula v pondělí dne 7. 6. 2004.
Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl, a to v části týkající se výroku III. rozsudku odvolacího soudu, a na něj navazujících výroků rozsudku soudu prvého stupně, pro nepřípustnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona, a ve zbývající části pro opožděnost podle §43 odst. 1 písm. b) zákona. Vzhledem k akcesorické povaze žádosti o projednání věci mimo pořadí je odmítnutím ústavní stížnosti odmítnuta i tato žádost.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2005
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj