Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 10.03.2005, sp. zn. II. ÚS 640/04 [ usnesení / LASTOVECKÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2005:2.US.640.04

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2005:2.US.640.04
sp. zn. II. ÚS 640/04 Usnesení II.ÚS 640/04 Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti J. B., právně zastoupeného JUDr. Pavlem Fojtem, advokátem se sídlem Bratislavská 7, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. 10 To 362/2004, a usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 16. 8. 2004, sp. zn. 3 Nt 2352/2002, takto: Ústavní stížnost se odmítá . Odůvodnění: Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatele na bezplatnou pomoc obhájce v případě stanoveném čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Usnesením Okresního soudu v Kladně byla odsouzenému stěžovateli uložena povinnost zaplatit státu částku 4 950 Kč, kterou stát uhradil ustanovenému obhájci jako odměnu a náhradu hotových výdajů za úkony právní služby v řízení o povolení obnovy řízení. Proti usnesení podal stěžovatel stížnost, v níž namítal kromě jiného zpětvzetí návrhu, žádost o skončení obhajoby jeho právním zástupcem jakož i svoje majetkové poměry a zdravotní obtíže. Krajský soud v Praze stížnost jako nedůvodnou zamítl. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že dle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod má obviněný právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obhájce nezvolí, ačkoli ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Zákon stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce. Tímto zákonem je trestní řád, konkrétně jeho ustanovení §33 odst. 2. Ústavní právo na bezplatnou obhajobu je tak jednou ze záruk zákonnosti trestního řízení umožňující i nemajetným možnost hájit se v trestním řízení. Stěžovatel podal návrh na obnovu řízení. V tomto řízení obhájce mít musel a ustanovil mu ho soud.V rámci poučení o jeho právech v trestním řízení měl být zpraven i o možnosti obhajoby bezplatné. Pokud o takovou obhajobu nežádal již u veřejného zasedání Okresního soudu v Kladně dne 23. 5. 2002, byla tato žádost obsažena v jeho stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 16. 8. 2004, sp. zn. 3 Nt 2352/2002. O bezplatné obhajobě tak měl rozhodnout Krajský soud v Praze. K obsahu ústavní stížnosti se vyjádřil Krajský soud v Praze, který především odkázal na odůvodnění svého usnesení. Podle jeho názoru je nutno v podobných případech postupovat individuálně. V převážné většině případů nárok na bezplatnou obhajobu soud nepřiznává, kromě případů, kdy věk, zdravotní stav nebo dlouhodobý trest reálně naznačují, že odsouzený nejspíš nejen nemá, ale ani nebude mít prostředky na úhradu nákladů obhajoby. Okresní soud v Kladně se k ústavní stížnosti nevyjádřil. Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byly- li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušeny základní práva a svobody chráněné ústavním zákonem. Ústavní soud tedy přezkoumal napadená rozhodnutí z hlediska námitek uplatněných stěžovatelem v ústavní stížnosti, a se zřetelem ke skutečnosti, že mohl přezkoumávat pouze jejich ústavnost, dospěl k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná. Pravomocným usnesením okresního soudu v Kladně ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. 3 Nt 2352/2002, byla stanovena podle §151 odst. 3 trestního řádu ustanovenému obhájci stěžovatele odměna a náhrada hotových výdajů v částce 4 950 Kč, kterou uhradila Česká republika. Napadeným usnesením Okresního soudu v Kladně pak byla podle §152 odst. 1 písm. b) trestního řádu uložena povinnost stěžovateli tuto částku České republice nahradit. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel včas stížnost, v níž namítal, že je nemajetný a má dluhy a že uvedenou částku nikdy nezaplatí. Krajský soud usnesení soudu I. stupně přezkoumal a dospěl k závěru, že stížnost, kterou podal stěžovatel, není důvodná. V odůvodnění zamítavého usnesení pak vyložil, z jakých důvodů považuje rozhodnutí okresního soudu za správné a v souladu se zákonem. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti a jako takový může zasáhnout pouze v případech, kdy je rozhodnutím soudu porušeno některé z ústavně zaručených práv stěžovatele. Čl. 40 odst. 3 věta třetí Listiny základních práv a svobod sice hovoří o právu obviněného na bezplatnou pomoc obhájce, současně však zmocňuje zákonodárce, aby podmínky takové obhajoby stanovil zákonem. Tímto zákonem je trestní řád. Posuzování podmínek pro bezplatnou pomoc obhájce je svěřeno obecnému soudu, který vždy posoudí každý případ individuálně s ohledem na konkrétní osobu obviněného (odsouzeného). V daném případě nebylo v průběhu řízení o povolení obnovy řízení rozhodnuto podle §33 odst. 2 trestního řádu o tom, že náklady obhajoby stěžovatele ponese stát. Proto Okresní soud v Kladně postupoval zcela v souladu se zákonem, když vydal usnesení, jímž se stěžovateli ukládá povinnost zaplatit státu částku 4 950 Kč jako odměnu a náhradu hotových výdajů obhájce. Krajský soud poté na základě stížnosti stěžovatele přezkoumal uvedené usnesení a dospěl k závěru, že žádost stěžovatele o bezplatnou obhajobu i ostatní argumenty obsažené ve stížnosti nejsou důvodné. V odůvodnění usnesení krajský soud přesvědčivě vyvrátil námitky stěžovatele, které se týkaly např. zpětvzetí jeho žádosti na povolení obnovy řízení nebo jeho údajné platební neschopnosti. Protože v napadených usneseních obecných soudů neshledal Ústavní soud žádné pochybení, které by mělo za následek porušení některého z ústavně zaručených práv stěžovatele, odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. března 2005 JUDr. Jiří Nykodým předseda senátu Za správnost vyhotovení: E. Kameníková Ref: Doručit do vlastních rukou - advokát stěžovatele 2x - Krajský soud v Praze - Okresní soud v Kladně Vrátit advokátovi originál usnesení Okresního soudu v Kladně Další přílohy nechat ve spisu Po vrácení dodejky založit

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2005:2.US.640.04
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 640/04
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 10. 3. 2005
Datum vyhlášení  
Datum podání 15. 11. 2004
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Lastovecká Dagmar
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - §43/2/a)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §33
  • 2/1993 Sb., čl. 40 odst.3, čl. 37 odst.2
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-640-04
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 47288
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-16