ECLI:CZ:US:2005:2.US.85.04
sp. zn. II. ÚS 85/04
Usnesení
II.ÚS 85/04
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti M. M., zastoupeného JUDr. D. K., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2003, č.j. 22 Cdo 2387/2003-229, za účasti Nejvyššího soudu, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo odmítnuto jako nepřípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. jeho dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 7. 2002.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že je přesvědčen o nesprávnosti rozhodnutí Nejvyššího soudu, požaduje jeho přezkoumání, neboť okresní ani krajský soud se nezabývaly jeho poukazem na to, že opírá svůj nárok o rozhodnutí Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziříčí, sp.zn. 2 D 89/93. Okresní a krajský soud nechtějí a nemohou pochopit aspekty jeho tvrzení a Nejvyšší soud nepřišel na to, že nebyla dostatečně zajištěna jeho ochrana jednak podle §126 obč. zák. a dále podle Listiny proti tomu, kdo neoprávněně zasahuje do jeho vlastnického práva.
Nejvyšší soud ve vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že dovolání by mohlo být přípustné jen dle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., avšak námitky obsažené v dovolání jsou výhradně skutkového charakteru, není zmíněna ani jedna právní otázka, na níž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno. Nebylo proto možné uvažovat o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí ani z hlediska posuzování právní otázky dosud neřešené nebo nevyřešené, ani z hlediska řešení právní otázky v rozporu s hmotným právem. Napadeným rozhodnutím proto nebyla porušena práva, o nichž se stěžovatel zmiňuje.
Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s napadeným rozhodnutím z hlediska kompetencí daných mu Ústavou ČR, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a jako takový je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté Listiny, a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná.
Z obsahu připojených rozhodnutí Ústavní soud ověřil, že napadeným usnesením rozhodoval Nejvyšší soud o dovolání stěžovatele podaném dle ust. §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 7. 2002, sp. zn. 10 Co 911/2001, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvého stupně, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele o zaplacení částky 91 380 Kč s přísl. (okresní soud ve věci opakovaně rozhodoval zamítavým rozsudkem poté, co mu byla věc odvolacím soudem vrácena k doplnění dokazování).
Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatel nesouhlasí s právními závěry vyslovenými soudy prvého a druhého stupně, přičemž veškerá argumentace stěžovatele spočívá v tvrzení, že soudy se dostatečně nezabývaly jeho argumenty, případně je nepochopily. Nejvyššímu soudu pak vytýká, že nedostatky v činnosti soudů nižších stupňů nezjistil. Stěžovatel pomíjí, že Nejvyšší soud se věcí zabýval pouze z hlediska přípustnosti dovolání, tj. zda napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Právnímu závěru Nejvyššího soudu o nepřípustnosti dovolání dle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přitom v ústavní stížnosti nic nevytýká. Rozhodnutí soudu prvého a druhého stupně, ve vztahu k nimž uvádí stručné výhrady (navíc postrádající ústavněprávní argumentaci), ústavní stížností nenapadá.
Z dosavadní judikatury Ústavního soudu pak vyplývá, že pokud Nejvyšší soud shledá dovolání nepřípustným, je Ústavní soud oprávněn pouze přezkoumat, zda uvedený soud postupoval v souladu s ústavními principy soudního řízení, nikoliv přezkoumávat úvahu obecného soudu o tom, zda se jedná o rozhodnutí zásadního právního významu. Dle názoru Ústavního soudu nelze z tohoto hlediska v projednávané věci Nejvyššímu soudu nic vytknout.
Pro úplnost Ústavní soud dodává, že Nejvyšší soud při rozhodování o dovolání postupoval v souladu s §243c odst. 2 o.s.ř., podle kterého usnesení, jímž bylo odmítnuto dovolání, protože nebylo shledáno přípustným podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., nemusí být odůvodněno. Uvedené ustanovení bylo sice nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 4. 2004, sp. zn. Pl. ÚS 1/03, zrušeno, avšak vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud rozhodoval před vydáním citovaného nálezu, stěžovatel nejenže nenapadá okolnost, že usnesení Nejvyššího soudu nebylo odůvodněno, ale ani právní závěr o tom, že dovolání je nepřípustné a v ústavní stížnosti (stejně jako v dovolání) vůbec neuvádí, proč by napadené rozhodnutí mělo mít ve věci samé po právní stránce zásadní význam, nelze postup Nejvyššího soudu v projednávané věci ani z tohoto hlediska považovat ze neústavní.
Vzhledem k tomu, že o stěžovatelově věci meritorně shodně rozhodly dva stupně obecných soudů, jejichž rozhodnutí stěžovatel ústavní stížností nenapadl, a dovolací soud se zabýval výhradně otázkou přípustnosti dovolání (otázkou procesní), přičemž v souladu s tehdy platnou právní úpravou přezkoumal otázku přípustnosti dovolání z hlediska důvodů stěžovatelem uplatněných, Ústavní soud neshledal, že by napadeným rozhodnutím došlo k porušení základních práv stěžovatele. K porušení stěžovatelem uváděného práva chráněného čl. 11 odst. 1 Listiny pak ani v souvislosti s rozhodováním o přípustnosti dovolání dojít nemohlo.
S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavní soud ústavní stížnost dle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2005
Jiří Nykodým
předseda senátu
K : doručit: advokát 2x
Nejvyššímu soudu
Okresnímu soudu ve Vsetíně- pobočka Vlašské Meziříčí ke
sp.zn. 12 C 387/98 - na vědomí
Přílohy: usnesení Nejvyššího soudu č.j. 22 Cdo 2387-229 a materiál zaslaný
Okresním soudem ve Vsetíně- pobočka Vlašské Meziříčí ponechat ve spise
ostatní přílohy vrátit
Po obdržení ZPL založ