ECLI:CZ:US:2005:2.US.87.05
sp. zn. II. ÚS 87/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem JUDr. Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti Dr. L. H., zastoupeného advokátem JUDr. Jiřím Slavíkem, AK Hybernská 9, 110 00 Praha 1, podané proti platebnímu rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 5. 9.1 997, sp. zn. Ro 647/97, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníka řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou dne 16. února 2005 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 6, neboť je přesvědčen, že vydáním tohoto rozhodnutí došlo k porušení ústavně mu zaručeného práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
V návrhu stěžovatel uvedl, že předmětný platební rozkaz soud vydal na základě žaloby České pojišťovny, a. s., a nyní je titulem pro exekuci na jeho majetek, kterou provádí na podkladě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6, č. j. 38 Nc 6012/2004, Exekutorský úřad pro Prahu 4. Stěžovatel prý neměl o dluhu vůči České pojišťovně, a. s., ponětí a o platebním rozkazu se dozvěděl teprve v souvislosti s prováděním exekuce; usnesení o jejím nařízení převzal stěžovatel dne 15. 12. 2004. Porušení práva na spravedlivý proces spatřuje stěžovatel v tom, že platební rozkaz mu nebyl řádně doručen, přesto jej soud opatřil doložkou právní moci a vykonatelnosti. Stěžovatel tvrdí, že rozhodnutí nebylo doručeno do jeho vlastních rukou, jak to předpokládá občanský soudní řád, nýbrž že je převzal "... nějaký pracovník firmy Amadeus 94, když adresa firmy je shodná s bydlištěm stěžovatele..."; stěžovatel takto soudí proto, že na doručence je u osoby příjemce otištěno razítko firmy Amadeus. O opakované doručení se soud nepokoušel.
Po seznámení se s obsahem ústavní stížnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že o ní může rozhodnout, aniž by vyžadoval spis o nalézacím řízení či vyjádření účastníka, resp. vedlejšího účastníka řízení, neboť vše podstatné pro rozhodnutí je řečeno ve stížnosti samotné. Z důvodu hospodárnosti řízení nevyzýval soud stěžovatele ani k odstranění vady podání, spočívající v tom, že k návrhu nebyla připojena kopie platebního rozkazu, jehož zrušení se stěžovatel v tomto řízení domáhá (§72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud musí totiž ještě před tím, než se začne zabývat materiální stránkou věci, zkoumat návrh po stránce formální, tedy z hlediska toho, zda ústavní stížnost vykazuje veškeré náležitosti požadované zákonem o Ústavním soudu. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti je její subsidiarita. To znamená, že stížnost lze úspěšně podat teprve poté, co byly marně vyčerpány všechny prostředky k ochraně subjektivního práva, poskytnuté zákonem. Jinak je ústavní stížnost nepřípustná (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
A právě o takový případ, totiž nepřípustnost návrhu pro nevyčerpání všech zákonných procesních prostředků daných k ochraně práva, jde i v posuzované záležitosti. Proti účinkům platebního rozkazu se lze bránit podáním odporu podle ustanovení §172 odst. 1 občanského soudního řádu. Pokud účastník soudního řízení práva podat proti platebnímu rozkazu odpor nevyužije, nemůže proti němu brojit ani ústavní stížností.
Na tomto závěru nic nemění ani hlavní námitka stěžovatele, že mu soud platební rozkaz řádně nedoručil. Ústavní soud je s ohledem na úhel pohledu, z něhož je povolán věc posuzovat, nucen vycházet ze skutečnosti, že nalézací soud měl doručení platebního rozkazu vykázáno. Ústavnímu soudu nepřísluší provádět dokazování k otázce, zda podpis na doručence je autentickým podpisem stěžovatele či nikoliv. Ani ta okolnost, že na doručence je u podpisu adresáta otisk razítka obchodní společnosti s firmou "AMADEUS 94 spol. s r.o., ačkoliv bylo doručováno stěžovateli - fyzické osobě, na hodnocení Ústavního soudu nic nemění. Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze ohledně společnosti s ručením omezeným AMADEUS 94 (oddíl C, vložka 29809), navíc plyne, že stěžovatel byl v době doručení platebního rozkazu jednatelem této obchodní společnosti (údaj zapsán dne 16. 6. 1994 a vymazán dne 29. 1. 2001) a rovněž adresa stěžovatelova bydliště byla shodná se sídlem zmíněné obchodní společnosti. I s přihlédnutím k této okolnosti považuje Ústavní soud otisk razítka obchodní společnosti AMADEUS 2004 spol. s r. o. na doručence zásilky, adresované stěžovateli, za údaj, který je zde nad rámec údajů nezbytných, ale nezpůsobuje závadnost doručenky z hlediska procesních ustanovení o doručování.
I kdyby však stěžovateli platební rozkaz skutečně doručen nebyl, rozhodl by Ústavní soud o této stížnosti stejně. Jak uvedeno výše, musí stěžovatelé, ale i Ústavní soud, respektovat hledisko subsidiarity ústavní stížnosti. V posuzované věci má stěžovatel i v této chvíli, kdy již uplynula lhůta pro podání odporu proti platebnímu rozkazu, prostředek k ochraně svých práv, který mu dává zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů. Má-li totiž stěžovatel zato, že exekuční titul není dosud vykonatelným, může navrhnout soudu zastavení exekuce podle §52 odst. 1 tohoto zákona ve spojení s §268 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu. V rámci takového řízení by se pak teprve soud mohl zabývat otázkou pravosti stěžovatelova podpisu na doručence.
Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako nepřípustnou.
Závěrem ještě Ústavní soud doplňuje, že návrhem stěžovatele na vydání předběžného opatření se ani nezabýval, neboť podle §80 zákona o Ústavním soudu lze rozhodnout o předběžném opatření pouze v případech, kdy stížnost směřuje proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí. To ale není tento případ, neboť stížnost směřuje právě proti rozhodnutí.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. března 2005
JUDr. Jiří Nykodým
soudce zpravodaj