ECLI:CZ:US:2005:3.US.386.05
sp. zn. III. ÚS 386/05
Usnesení
III. ÚS 386/05
Ústavní soud rozhodl dne 29. září 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila, ve věci navrhovatele L. B., zastoupeného Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábřeží 51/39, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2005 č. j. 23 Co 136/2005-296 a Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 9. 2004 č. j. 12 C 184/99-208 ve znění opravného usnesení ze dne 3. 2. 2005 č. j. 12 C 184/99-290, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že jimi dle jeho přesvědčení došlo k porušení práva na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i k porušení principu vázanosti soudu zákonem ve smyslu čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky. Uvedl, že soud I. stupně rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů soudní znalkyni a přiznal jí tak 13.200,- Kč za práci a 1.166,- Kč na úhradu hotových výdajů, v odvolání proti tomuto rozhodnutí namítl zejména, že listina označená jako znalecký posudek z 29. 8. 2004 nemá náležitosti posudku, neobsahuje odpovědi na otázky specifikované soudem v zadání úkolu znalkyni, trpí rozporem mezi jejími zjištěními a učiněnými závěry a současně neobsahuje řádné odůvodnění. Brojil proti výši přiznaného znalečného proto, že ve vyúčtování vykazovanou práci znalkyně nemá za účelně vynaloženou na to, co jí soud uložil, posudek nepovažuje za kvalitní - proto jí měla být odměna mimořádně odepřena. Odvolací soud se s jeho námitkami nevypořádal, označil je za neopodstatněné a usnesení soudu I. stupně potvrdil. V odůvodnění uvedl, že je věcí soudu, jak posoudí kvalitu posudku pro rozhodnutí ve věci samé, když nespokojenost s jeho závěry nemůže být sama o sobě předpokladem pro nepřiznání odměny znalci.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených usnesení, kterými bylo přiznáno znalkyni znalečné, zásah do práv, jichž se v návrhu stěžovatel dovolává, zjištěn nebyl. Soud I. stupně rozhodl o výši znalečného podle §16 vyhlášky č. 432/2002 Sb., časovou náročnost posudku dle své úvahy zhodnotil tak, že za přiměřenou dobu k jeho vypracování uznal 46 hodin a odměnu ve výši 13.200,- Kč, přičemž za dále vykazovaných 41 hodin znalkyni odměnu v částce 12.700,- Kč nepřiznal. Městský soud v Praze přezkoumal dle §212 a §212a občanského soudního řádu odvoláním napadené rozhodnutí o přiznání znalečného a důvodně shledal námitky žalovaného, tj. stěžovatele, neopodstatněnými, když postup soudu I. stupně při určení výše odměny znalkyni byl shledán v souladu s vyhláškou č. 37/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů - lze doplnit, že odměna byla určena dle povahy posudku a přiměřenosti doby potřebné k jeho vypracování, pro její mimořádné snížení v rámci sazby či pro odepření odměny (ve smyslu §27) důvody dány nebyly. V dalším lze na odůvodnění usnesení soudu II. stupně odkázat.
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. září 2005