ECLI:CZ:US:2005:3.US.446.05
sp. zn. III. ÚS 446/05
Usnesení
III. ÚS 446/05
Ústavní soud rozhodl dne 23. září 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila, ve věci navrhovatele M. H., zastoupeného JUDr. Stanislavem Krejčím, advokátem se sídlem Koliště 39, 602 00 Brno, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2005 sp. zn. 3 Tdo 448/2005 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2004 sp. zn. 5 To 265/2004, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že se jimi cítí být dotčen ve svém ústavně zaručeném základním právu plynoucím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a to z pohledu práva jednoduchého porušením §1 a §2 tr. řádu. Aniž by vznesl jakékoliv výhrady vůči rozhodovacím důvodům stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu (toliko uvedl, že s ním "nesouhlasí, neboť se marně dovolával spravedlivého řízení"), polemizoval v naraci svého návrhu se skutkovými zjištěními soudů prvého a druhého stupně učiněnými v předmětné trestní věci, a to předložením vlastní verze skutkového děje, jenž měl být dle jeho názoru dovozen v rámci realizovaného důkazního řízení. Proto se následně domáhal, aby Ústavní soud shora označená rozhodnutí nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Obdobně je povinen postupovat soudce zpravodaj, je-li podaný návrh podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání [§43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Jak bylo zjištěno z obsahu odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, tento odmítl dovolání navrhovatele, směřující do usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2004 sp. zn. 5 To 265/2004, jelikož nedošlo k relevantnímu odstranění vad podaného dovolání [§265i odst. 1 písm. d) tr. řádu]. Nad rámec tohoto důvodu odmítnutí mimořádného opravného prostředku dále dovolací soud uvedl, že i v případě jeho neodmítnutí z formálních důvodů by byl nucen tak učinit dle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť pouhý nesouhlas se skutkovými zjištěními nespadá pod rozsah žádného ze zákonem taxativně vyjmenovaných dovolacích důvodů, když takto, vycházeje z námitek stěžovatele, by se v rozporu se zákonem stavěl do pozice soudu třetí instance.
Ve vztahu k tomuto odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu, vůči jehož rozhodovacím důvodům konečně stěžovatel, jak již bylo uvedeno, ani žádné konkrétní výhrady nevznesl, nelze (po jeho přezkoumání) než konstatovat, že bylo učiněno způsobem ústavně souladným; když pro úplnost se dodává, že ani obiter dictum uvedený závěr se nepohybuje mimo meze dané rámcem ústavně zaručených základních lidských práv, resp. práva na spravedlivý proces (srov. např. usnesení ve věci sp. zn. III. ÚS 282/03, Sbírka nálezů a usnesení, Sv. 31, č. 23).
Pokud navrhovatel kasačním návrhem napadl rovněž usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2004 sp. zn. 5 To 265/2004, v této části byla ústavní stížnost podána po lhůtě k tomu zákonem stanovené, neboť jím podané dovolání nebylo s ohledem na shora uvedené posledním procesním prostředkem, který zákon k ochraně jeho práva poskytoval [§72 odst. 3, odst. 4 a contrario zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Na základě těchto důvodů bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. září 2005