ECLI:CZ:US:2005:4.US.434.05
sp. zn. IV. ÚS 434/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 4. srpna 2005 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky L. G., právně zastoupené JUDr. Milanem Staňkem, advokátem se sídlem Kuřimská 42, Brno, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 5. 2005, sp. zn. 30 Ca 135/2003, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 28. 7. 2005 se stěžovatelka domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru územního a stavebního řízení, ze dne 12. 2. 2003, č.j. OÚSŘ U 03/02409/Ra/Wi, a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
Ústavní soud, předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále též "zákon"). A to včetně podmínek ust. §75 odst. 1 zákona, které vyžaduje, aby před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, je totiž její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje [srov. též v §75 odst. 2 zákona uvedené výjimky z této zásady].
Ústavní stížnost je nepřípustná, protože stěžovatelka před jejím podáním nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon poskytuje k ochraně jejího práva.
Ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí specializovaného senátu krajského soudu ve věcech správních. Proti tomuto rozhodnutí však stěžovatelka, jak sama uvádí, podala kasační stížnost a zároveň navrhla, aby řízení u Ústavního soudu bylo přerušeno do pravomocného rozhodnutí o kasační stížnosti. K postupu, který stěžovatelka navrhuje, však Ústavní soud nemá důvod, neboť je nepochybné, že kasační stížnost je procesním prostředkem, který zákon stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytuje. Za této situace je podaná ústavní stížnost předčasná.
Za těchto okolností, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel vzhledem k výše uvedenému a také vzhledem k doktríně minimalizace zásahů Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů předložený návrh odmítnout, neboť jde o návrh nepřípustný [§43 odst. 1 písm. e) zákona].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné [§43 odst. 3 zákona].
V Brně dne 4. srpna 2005
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj