ECLI:CZ:US:2005:4.US.508.05
sp. zn. IV. ÚS 508/05
Usnesení
IV. ÚS 508/05
Ústavní soud rozhodl v neveřejném jednání soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu P. P., právně zastoupeného JUDr. Josefem Havlůjem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Praha, Staropramenná 17, směřujícího proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. května 2005, č.j. 16 C 60/2002-371, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. října 2003, č.j. 16 C 60/2002-151, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2004, č.j. 53 Co 54/2004-258, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 8. 2005 navrhovatel napadl v záhlaví uvedený rozsudek (obecných soudů). Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 10. 2003, čj. 16 C 60/2002-15 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2004, čj. 53 Co 54/2004-258, kterými byla zamítnuta žaloba navrhovatele o vracení darů.
Zároveň požadoval zrušit i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 5. 2005, čj. 16 C 60/2002-371, kterým bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení o dovolání proti shora citovanému rozsudku Městského soudu v Praze.
Navrhovatel v rámci svých stížnostních bodů namítal nesprávné hodnocení důkazů v jeho občanskoprávní věci provedených, přičemž zrekapituloval důkazní situaci s tím, že zevrubně vyložil vlastní myšlenkové úvahy a v návaznosti na tyto výhrady se cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených právech plynoucích z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo zasaženo její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním pořádkem §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném zení (dále jen "Zákon").
Podle ust. §72 odst. 3 Zákona je lhůta k podání ústavní stížnosti 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práv poskytuje.
K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud půjčil spis Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 16 C 60/2002. Z obsahu připojeného spisu pak zjistil, že ve vztahu k napadenému usnesení ze dne 11. 5. 2005, čj. 16 C 60/2002-371 lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula dne 15. července 2005 a ve vztahu k napadenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 10. 2006, čj. 16 C 60/2002-151 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2004, čj. 53 Co 54/2004-258 pak tato zákonná lhůta marně uplynula dnem 26. červencem 2004.
Podání k Ústavnímu soudu bylo tedy učiněno po zákonem stanovené lhůtě, a proto Ústavní soud rozhodl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) Zákona, aniž by se dále zabýval splněním ostatních náležitostí podání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. září 2005
Vlasta Formánková, v.r.
soudkyně zpravodajka