ECLI:CZ:US:2005:4.US.674.05
sp. zn. IV. ÚS 674/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného, v právní věci stěžovatelky Tamda, a. s., se sídlem v Brně, Hudcova 70a, zastoupené JUDr. Ing. Ivanem Rottem, advokátem se sídlem v Brně, Křížová 18, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 8. 2005, č. j. Nco 175/2005-174, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 17. 10. 2005 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud"), jímž byla pro opožděnost odmítnuta její námitka podjatosti vznesená vůči soudkyni JUDr. Ludmile Šimůnkové v řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 24 Cm 315/2001.
Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti uvedla, že soudkyně JUDr. Ludmila Šimůnková postupovala v průběhu řízení v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení, což je zřejmé zejména z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") ze dne 10. 5. 2005, č. j. 24 Cm 315/2001-158, jímž byla žaloba stěžovatelky rozdělena na 302 samostatných řízení. Toto usnesení bylo právnímu zástupci doručeno dne 13. 5. 2005, přičemž nejbližší ústní jednání následující po datu doručení předmětného usnesení bylo nařízeno na 2. 8. 2005. Jestliže stěžovatelka vznesla na základě výše uvedeného postupu soudkyně dne 8. 7. 2005 námitku podjatosti, byla tato uplatněna včas, neboť v souladu s §15a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský soudní řád"), bylo možno námitku podjatosti uplatnit nejpozději v den konání následujícího ústního jednání, tedy dne 2. 8. 2005. Vrchní soud proto pochybil, jestliže námitku podjatosti považoval za těchto okolností za opožděnou. Stěžovatelka se neztotožnila ani s názorem, vysloveným v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že námitka podjatosti by nemohla být shledána důvodnou, i kdyby byla vznesena včas, neboť směřovala výhradně do okolností spočívajících v postupu soudce v řízení o projednávané věci.
Vrchní soud tím, že odmítl stěžovatelce poskytnout ochranu před zjevně šikanózním postupem soudkyně JUDr. Ludmily Šimůnkové, dle názoru stěžovatelky porušil její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), proto navrhla, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí vrchního soudu zrušil.
II.
Ústavní soud posoudil věcnou stránku ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.
Podstatu ústavní stížnosti tvoří přesvědčení stěžovatelky, že vrchní soud chybně interpretoval §14 a 15a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, když odmítl její námitku podjatosti jako opožděnou. Ústavní soud napadené rozhodnutí vrchního soudu přezkoumal, přičemž shledal, že vrchní soud postupoval v souladu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu i s principy spravedlivého procesu a za evidentně mylný nutno označit výklad obsažený v ústavní stížnosti.
Ustanovení §15a odst. 2 občanského soudního řádu stanoví, že účastník řízení je povinen uplatnit námitku podjatosti nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce, o jehož vyloučení jde. Alternativně, nevěděl-li účastník v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku podjatosti uplatnit do 15 dnů poté, co se o tomto důvodu dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit pouze tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců. První jednání, jehož se zúčastnila soudkyně JUDr. Ludmila Šimůnková, proběhlo dne 8. 2. 2005, přičemž účastníci byli o možnosti vznést námitku podjatosti řádně poučeni. Jestliže tedy důvod, pro nějž měla být JUDr. Šimůnková vyloučena, vznikl po tomto datu, bylo nutno námitku podjatosti uplatnit do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatelka o důvodu vyloučení dozvěděla, v tomto případě tedy do 15 dnů od doručení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 5. 2005, č. j. 24 Cm 315/2001-158. Předmětné usnesení bylo právnímu zástupci stěžovatelky doručeno dne 13. 5. 2004, přičemž námitka podjatosti byla předána k poštovní přepravě dne 8. 7. 2005. Vrchní soud tedy nepochybil, jestliže námitku podjatosti pro opožděnost odmítl.
Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. 12. 2005
Michaela Židlická
předsedkyně senátu