ECLI:CZ:US:2005:Pl.US.2.05
sp. zn. Pl. ÚS 2/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 22. 2. 2005 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Michaely Židlické a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Elišky Wagnerové v právní věci navrhovatele M. Ž. o návrhu na zrušení výměru Ministerstva financí České republiky č. 01/2005, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 19. 1. 2005 doručen návrh na zrušení výměru Ministerstva financí České republiky č. 01/2005, jímž se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Co do rozsahu nepožaduje navrhovatel zrušení celého napadeného výměru, ale jen těch ustanovení, jež se vztahují k výrobkům a výkonům oční optiky. Důvodem pro tento postoj je především domněnka, že v oboru oční optiky není a nikdy nebyl ohrožen trh účinky hospodářské soutěže, a ani není dána mimořádná tržní situace. Navrhovatel se dále domnívá, že regulace cen a výkonů oční optiky věcně usměrňovanými cenami neodpovídá §1, odst. 6 zákona č. 526/1994 Sb., o cenách, ve znění pozdějších změn a doplňků. V návrhu je dále konstatováno, že provozování oční optiky je plnoprávnou živností, realizovanou podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdější změn a doplňků, a uplatňováním cenové regulace podle uvedeného výměru dochází k neopodstatněnému a neoprávněnému snižování zisku podnikatelských subjektů, jež tuto činnost provádějí. Průměrné ceny výrobků prodávaných v oční optice za hotové jsou údajně podstatně vyšší než při účtování stejných výrobků zdravotním pojišťovnám a navrhovateli tak nedochází ani k pokrytí režijních nákladů, natož pak k dosažení zisku.
II.
Funkce Ústavního soudu jakožto soudního orgánu ochrany ústavnosti se projevuje ve vztahu k rozhodování o souladu právních předpisů s ústavním pořádkem ve dvou základních rovinách.
První rovinu představuje tzv. abstraktní kontrola ústavnosti, kdy je právní předpis podroben přezkumu ze strany Ústavního soudu bez toho, že by se jeho existence musela nutně projevit v právní sféře jednotlivce v podobě neoprávněného zásahu do jeho základních práv a svobod.
Možnost iniciovat abstraktní kontrolu ústavnosti právního předpisu svěřuje zákon o Ústavním soudu taxativně vymezenému okruhu subjektů, do něhož fyzické a právnické osoby bez dalšího nenáležejí [§64 zákona 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].
Druhou rovinu kontroly ústavnosti právních předpisů pak představuje tzv. konkrétní kontrola ústavnosti, kde je naopak nezbytnou podmínkou, aby se právní předpis negativně projevil ve sféře jednotlivce, a to v podobě individualizovaného zásahu do ústavně zaručených práv. Nadto musí jít o projev kvalifikovaný, tedy konstatovaný Ústavním soudem v souvislosti s podanou ústavní stížností [§64 odst. 1 písm. e) a §64 odst. 2 písm. d) zákona o Ústavním soudu].III.
Návrh na zrušení právního předpisu mohou podat výlučně subjekty uvedené v §64 zákona o Ústavním soudu, fyzická osoba tedy pouze v souvislosti s ústavní stížností, pokud má za to, že uplatněním ustanovení napadeného právního předpisu došlo k neoprávněnému zásahu do jejích ústavně zaručených základních práv a svobod.
Ústavní soud vyložil, z jakých důvodů nelze navrhovatele považovat za osobu oprávněnou a nezbývá mu tedy, než aby návrh na zrušení právního předpisu odmítl podle §43 odst. 1 písm. c) a §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Vzhledem k výše uvedenému již Ústavní soud nevyzýval navrhovatele k odstranění vady podání, spočívající v absenci právního zastoupení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. 2. 2005
JUDr. Michaela Židlická
předsedkyně senátu