ECLI:CZ:US:2006:1.US.124.06
sp. zn. I. ÚS 124/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. S. K., správce konkursní podstaty úpadce Médeia Bohemia, a. s., zastoupeného JUDr. Vlastimilem Voleským, advokátem se sídlem Praha 5, Staropramenná 17, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 4 To 59/2005, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 3. 2005, čj. 2 T 10/2004 - 33844, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností brojí stěžovatel proti shora označeným rozhodnutím obecných soudů, kterými byla zamítnuta jeho žádost o zrušení zajištění cenných papírů společností Lázně Teplice nad Bečvou, a. s., Léčebné lázně Bohdaneč, a. s., a Léčebné lázně Jáchymov, a. s. Cenné papíry byly zajištěny v souvislosti s probíhajícím trestním stíháním obviněných K. T. a Ing. O. B. pro hospodářské trestné činy. Uvedené cenné papíry měly být nabyty právě v souvislosti s touto trestnou činností.
Ústavní soud zkoumal nejprve otázku, zda stěžovatel je osobou oprávněnou k podání ústavní stížnosti. Dospěl k závěru, že stěžovatel takovouto osobou není.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1) písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR [§72 odst. 1) písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu]. Účastníkem řízení je pak stěžovatel a státní orgán, nebo jiný orgán veřejné moci, proti jehož zásahu ústavní stížnost směřuje. Předpokladem podání ústavní stížnosti je tedy to, že stěžovatel tvrdí, že pravomocným rozhodnutím bylo porušeno jeho základní právo nebo svoboda. Nelze tedy podat ústavní stížnost ve prospěch třetí osoby, eventuálně v zájmu ochrany veřejných zájmů (viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 74/99, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 14, str. 329).
Stěžovatel je správcem konkursní podstaty úpadce Médeia Bohemia, a. s. Tvrdí, že podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, na něj přešlo oprávnění nakládat s majetkem sepsaným do konkursní podstaty. Jeho povinností je takto sepsaný majetek zpeněžit a z výtěžku uspokojit konkursní věřitele. Napadená rozhodnutí, blokující transakce s cennými papíry shora uvedených společností, znemožňují stěžovateli plnit jeho povinnosti a současně tím zasahují do vlastnických práv konkursních věřitelů. Tím se současně neúnosně prodlužuje samotné konkursní řízení.
Z uvedeného jasně plyne, že stěžovatel vůbec nenamítá, že by napadená rozhodnutí jakkoliv zasáhla do jeho základních práv (tvrdí, že mu uvedená rozhodnutí toliko znemožňují plnění jeho zákonných povinností), a naopak výslovně namítá dotčení základních práv blíže neurčených třetích osob. Z toho, ve světle shora podaných úvah, plyne, že stěžovatel nemůže být osobou oprávněnou podat ústavní stížnost ve smyslu shora citovaného §72 odst. 1) písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Ústavní stížnost je tedy podána osobou zjevně neoprávněnou, a proto jsou naplněny podmínky ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb. pro její odmítnutí soudcem zpravodajem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. července 2006
František Duchoň
soudce Ústavního soudu