ECLI:CZ:US:2006:1.US.126.06
sp. zn. I. ÚS 126/06
Usnesení
I. ÚS 126/06
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti A. M., zast. JUDr. Světlanou Pecháčkovou, advokátkou, sídlem Sladkovského 484, Pardubice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.11.2005, č.j. 26 Cdo 1740/2005-220, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka Pardubice ze dne 30.9.3004, č.j. 22 Co 13/2004-175, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka Pardubice, jako účastníků řízení, a Města Litomyšl, sídlem Bratří Šťastných 1000, Litomyšl, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatelka v návrhu na zahájení řízení ze dne 23.3.2006, předanému k poštovní přepravě následujícího dne a na základě výzvy Ústavního soudu k odstranění vad doplněnému podáním ze dne 30.5.2006, napadla rozhodnutí obecných soudů, a to usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.11.2005, č.j. 26 Cdo 1740/2005-220, a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka Pardubice ze dne 30.9.3004, č.j. 22 Co 13/2004-175, vydaná ve sporu o zaplacení dlužného nájemného. Stěžovatelka tvrdila, že napadené usnesení Nejvyššího soudu jí bylo doručeno 3. 1.2006 v dopise od právního zástupce a byla přesvědčena, že ústavní stížnost podává ve stanovené lhůtě. V průběhu řízení Ústavní soud ze spisu Okresního soudu ve Svitavách, sp.zn. 9 C 870/2003 (čl.l. 221) zjistil, že napadené usnesení Nejvyššího soudu bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatelky již dne 22.12.2005.
Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. čl. 81 a čl. 90 Ústavy) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky nezbytné k projednání ústavní stížnosti. Je zřejmé, že posledním opravným prostředkem stěžovatelky bylo dovolání, přičemž rozhodnutí o něm bylo doručeno jejímu právnímu zástupci dne 22.12.2005; tento den byl rozhodný pro počátek běhu lhůty k podání stížnosti a je zřejmé, že ke dni podání ústavní stížnosti k poštovní přepravě, určená lhůta uplynula. Za den rozhodný pro počátek běhu lhůty nelze považovat až okamžik, kdy rozhodnutí bylo doručeno právním zástupcem přímo stěžovatelce.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh opožděný podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. září 2006
Ivana Janů v.r.
soudce zpravodaj