ECLI:CZ:US:2006:1.US.675.05
sp. zn. I. ÚS 675/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti navrhovatele P. U., zastoupeného JUDr. Janem Svobodou, advokátem se sídlem v Teplicích, Kollárova 18, proti postupu Okresního soudu v Teplicích v řízení vedeném pod sp. zn. 8 C 527/94, jako jinému zásahu veřejné moci takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 2. 12. 2005 stěžovatel napadl postup shora označeného soudu rozhodujícího v jeho občanskoprávní věci s tím, že v něm shledává neodůvodněné průtahy, jimiž se cítí být dotčen ve svém ústavně zaručeném základním právu na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a současně v právu na projednání věci bez zbytečných průtahů zakotvením v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatel uvedl, že podal u Okresního soudu v Teplicích dne 22. 11. 1994 žalobu, na jejímž základě byl vydán platební rozkaz ze dne 12. 4. 1995, č. j. 8 C 527/94. Vzhledem ke skutečnosti, že odpůrkyně podala proti tomuto platebnímu rozkazu odpor, přikročil soud k nařízení jednání v této věci, ohledně níž nebylo přes urgence stěžovatele řízení do dnešního dne ukončeno. Stěžovatel má za to, že Okresní soud v Teplicích provádí dědické řízení, které bylo důvodem pro přerušení řízení věci 8 C 527/94, neúměrně dlouho a navrhuje, aby Ústavní soud nálezem vyslovil, že délkou řízení ve věci 8 C 527/94 u Okresního soudu v Teplicích bylo porušeno právo stěžovatele zaručené čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a uložil Okresnímu soudu v Teplicích neprodleně ve věci rozhodnout.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu.
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), pokud nejsou dány důvody přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ustanovení §75 odst. 2 cit. zákona.
Dle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Dle ust. §75 odst. 1 věta před středníkem zákona o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3). Takovým procesním prostředkem je také návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu zakotvený v §174a zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.
Ze spisu Okresního soudu v Teplicích sp. zn. 8 C 527/94, který si Ústavní soud vyžádal, a ze sdělení předsedkyně Okresního soudu v Teplicích ze dne 19. 12. 2005 bylo zjištěno, že stěžovatel možnosti domáhat se ochrany svých práv prostřednictvím uplatnění návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu nevyužil, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než posoudit podanou ústavní stížnost při zachování principu subsidiarity ústavní stížnosti jako nepřípustnou.
Vzhledem k výše uvedenému a také k doktríně minimalizace zásahů Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost dle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako nepřípustnou odmítl, když neshledal důvod k postupu dle ust. §75 odst. 2 cit. zák.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. ledna 2006
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj