infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 23.02.2006, sp. zn. I. ÚS 82/06 [ usnesení / WAGNEROVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2006:1.US.82.06

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2006:1.US.82.06
sp. zn. I. ÚS 82/06 Usnesení Ústavní soud České republiky rozhodl dne 23. února 2006 Eliškou Wagnerovou, soudcem zpravodajem, ve věci ústavní stížnosti právně nezastoupené stěžovatelky Z. P., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 13. 5. 2005, č. j. 54 Cad 120/2004 - 53, takto: Ústavní stížnost s e odmítá . Odůvodnění: Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 14. 2. 2006 se stěžovatelka domáhala zrušení shora citovaného rozhodnutí, neboť se domnívala, že tímto rozhodnutím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Napadeným rozsudkem byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 10. 2004, č. j. 365 412 465, jímž byl stěžovatelce přiznán plný invalidní důchod ve výši 2213,- Kč měsíčně. Ústavní soud dříve, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod. Z ustanovení §72 odst. 1, 3, 4 a §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu lze vyvodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně práv, který je možno zásadně využít po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Přímo v ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jednoho z atributů ústavní stížnosti; tedy že ústavní stížnost je nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení). Na druhé straně lze z principu subsidiarity vyvodit i jeho materiální obsah, který spočívá v samotné působnosti Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR), který poskytuje ochranu základním právům a svobodám jednotlivce teprve tehdy, pokud tato práva a svobody nebyly respektovány ostatními orgány veřejné moci. V subsidiaritě ústavní stížnosti se fakticky projevuje ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci. Soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatelka podala proti napadenému rozhodnutí kasační stížnost, což potvrdil Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, s tím, že v současné době se spis nachází u Nejvyššího správního soudu, aniž by zatím bylo vyneseno rozhodnutí o kasační stížnosti. Vzhledem k této skutečnosti, kdy stěžovatelka podáním kasační stížnosti dala oprávněně najevo, že právě tento procesní prostředek je oním posledním prostředkem, který jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje, je zřejmé, že podání ústavní stížnosti je předčasné. Pokud by Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost dříve, než o ní rozhodne kasační soud, mohl by tak nepřípustně zasáhnout do rozhodování obecných soudů, čímž by porušil princip subsidiarity ústavní stížnosti, jak je výše popsán. Odmítnutím ústavní stížnosti nemůže být ovšem stěžovatelka poškozena, neboť lhůta pro podání nové ústavní stížnosti jí počne běžet teprve poté, co kasační soud ve věci rozhodne (viz §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Vzhledem k výše uvedenému nezbylo soudci zpravodaji než ústavní stížnost stěžovatelky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout jako návrh nepřípustný dle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Soudce zpravodaj dále shledal, že stěžovatelka nesplnila jeden ze základních požadavků pro podání ústavní stížnosti, když ústavní stížnost podala, aniž by byla zastoupena advokátem (§30 odst. 1 zák. o Ústavním soudu). Soudce zpravodaj za dané situace tuto vadu - jinak bránící věcnému projednání ústavní stížnosti - vzhledem ke způsobu vyřízení věci neodstraňoval. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. února 2006 Eliška Wagnerová soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2006:1.US.82.06
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 82/06
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 23. 2. 2006
Datum vyhlášení  
Datum podání 16. 2. 2006
Datum zpřístupnění 5. 12. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Wagnerová Eliška
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí správní
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost - §43/1/e)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 155/1995 Sb., §29, §12
  • 2/1993 Sb., čl. 38 odst.2
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík hmotné zabezpečení
důchod
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-82-06
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 51434
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-14