ECLI:CZ:US:2006:2.US.294.06
sp. zn. II. ÚS 294/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě ve složení z předsedy senátu Stanislava Balíka, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudkyně Dagmar Lastovecké v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele S. M., zastoupeného Mgr. Pavlou Frodlovou, advokátkou, Slovanská 7, Šumperk, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 30 Cdo 523/2006-775 ze dne 26. dubna 2006 s návrhem na odklad vykonatelnosti tohoto rozhodnutí i rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 13 Co 515/2005 ze dne 15. září 2005, za účasti Nejvyššího soudu ČR jako účastníka řízení a A. M., a Okresního státního zastupitelství v Šumperku jako vedlejších účastníků, takto:
Ústavní stížnost s e odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu 12. května 2006 (podána k poštovní přepravě 11. května 2006) domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu ČR, jímž bylo pro nepřípustnost podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítnuto jeho dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 13 Co 515/2005-684 ze dne 15. září 2005. Vedle toho navrhoval odklad vykonatelnosti obou citovaných usnesení. Citovaným usnesením Krajského soudu v Ostravě bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Šumperku č. j. P 335/88-627 ze dne 21. prosince 2004 v řízení o změnu omezení způsobilosti k právním úkonům, o zbavení způsobilosti k právním úkonům, kterým tento soud nařídil vyšetření stěžovatele po dobu nejvýše tří měsíců ve zdravotnickém zařízení a stanovil mu povinnost dostavit se do příslušného zdravotnického zařízení a podrobit se lékařskému vyšetření na výzvu zdravotnického zařízení a v termínu jím určeném.
Stěžovatel namítal, že Krajský soud v Ostravě se při vydání svého rozhodnutí neřídil ustanoveními občanského soudního řádu účinnými od 1. srpna 2005, podle nichž může vyšetření trvat nejdéle 6 týdnů, nikoli 3 měsíce. Tvrdil dále, že v uvedené věci nebyl podán řádný návrh na zahájení řízení, ani soud řízení nezahájil, a že je stěžovateli od počátku řízení odepřeno právo jednat před soudem. Tím byla porušena jeho základní práva podle čl. 1, 3 odst. 3, 7, 8, 10 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud konstatuje, že napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR bylo vydáno v souladu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu a bylo takto i řádně odůvodněno. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě bylo skutečně nepřípustné, o čemž byl stěžovatel poučen. Stěžovatel ostatně v tomto směru napadenému usnesení Nejvyššího soudu ČR nic nevytýkal a jeho námitky směřovaly výlučně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, resp. do řízení před Okresním soudem v Šumperku, přestože jeho zrušení v petitu ústavní stížnosti formálně nenavrhl. Nejvyšší soud ČR tedy musel dovolání pro nepřípustnost odmítnout, aniž by šlo o důvod závisející na uvážení Nejvyššího soudu ČR ve smyslu §72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto závěru vyplývá, že stěžovatel měl svá, nepochybně závažná tvrzení o porušení svých základních práv uplatnit v ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě. Šedesátidenní lhůtu pro její podání by však bylo nutno odvíjet od doručení tohoto rozhodnutí, nikoli od doručení usnesení Nejvyššího soudu ČR, neboť v daném případě nebylo dovolání pro nepřípustnost odmítnuto z důvodů závisejícího na jeho uvážení
(§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní stížnost stěžovatele proti usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 30 Cdo 523/2006-775 ze dne 26. dubna 2006 je z výše uvedených důvodů zjevně neopodstatněná, a proto ji Ústavní soud podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu v senátě, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl. Tím byl odmítnut i akcesorický návrh na odložení vykonatelnosti napadeného usnesení Nejvyššího soudu ČR a usnesení Krajského soudu v Ostravě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. července 2006
Stanislav Balík v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení :
Jitka Chmelová