ECLI:CZ:US:2006:2.US.465.05
sp. zn. II. ÚS 465/05
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci návrhu stěžovatele F. J., advokátem nezastoupeného, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 5. 2005 sp. zn. 12 Co 172/2005, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 8. srpna 2005 obdržel Ústavní soud podání navrhovatele označené jako ústavní stížnost proti v záhlaví označenému rozsudku plzeňského krajského soudu. Z obsahu napadeného rozsudku, jehož kopie byla k návrhu připojena, vyplývá, že stěžovatel před obecnými soudy vedl neúspěšně spor o zaplacení 19.399 Kč s příslušenstvím. Jeho žalobu z titulu náhrady škody v uvedené výši zamítl Okresní soud v Klatovech, odvolací soud pak rozsudkem napadeným touto stížností rozhodnutí prvé instance potvrdil.
Podle stěžovatele ovšem oba rozsudky obecných soudů vycházejí z nesprávně a neúplně zjištěného skutkového stavu a řízení nebylo skončeno v přiměřené lhůtě. Navíc soudkyně prvé instance, dr. Pešková, je prý vůči němu podjatá.
Podání navrhovatele nevykazuje všechny formální náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon"), a není proto řádným návrhem na zahájení řízení. Podání neobsahuje jasné a pro Ústavní soud srozumitelné vylíčení rozhodujících skutečností, není patrné, co jím stěžovatel sleduje a čeho se jím domáhá. Zcela postrádá jakoukoliv ústavněprávní argumentaci, tedy do jakých základních práv či svobod stěžovatele mělo být zasaženo a v čem stěžovatel takový zásah spatřuje. Především ale stěžovatel Ústavnímu soudu nedoložil, že jej v řízení zastupuje advokát, jak to vyžaduje zákon.
Soudce zpravodaj proto stěžovatele nejprve v dopise ze dne 24. 8. 2005 poučil o povinnosti být v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem a vyzval jej k odstranění tohoto nedostatku. K dopisu byla připojena též základní informace o řízení o ústavní stížnosti včetně kontaktu na Českou advokátní komoru, kam se má stěžovatel v případě problému s obstaráním zastoupení obrátit. Stěžovateli byla poskytnuta 30 denní lhůta, jež počala běžet ode dne doručení výše uvedené výzvy s tím, že v případě nevyhovění Ústavní soud návrh odmítne.
Na prvou výzvu stěžovatel reagoval žádostí o prodloužení stanovené lhůty, neboť Česká advokátní komora určila k poskytnutí právní služby advokáta, který v nějakém stěžovatelově sporu zastupoval jeho protistranu. Požádal ji proto o určení jiného advokáta.
Soudce zpravodaj žádosti vyhověl dopisem ze dne 13. 10. 2005 a lhůtu stěžovateli prodloužil.
Přípisem doručeným Ústavnímu soudu dne 29. 11. 2005 stěžovatel požádal o prodloužení poskytnuté lhůty znovu, neboť prý advokáta, který mu byl napodruhé určen Českou advokátní komorou, bez své viny v jeho kanceláři zatím nikdy nezastihl.
Přípisem ze dne 13. 1. 2006 soudce zpravodaj znovu stěžovateli vyhověl a lhůtu formálně prodloužil s tím, že nová patnáctidenní lhůta začne běžet dnem doručení výzvy. Stěžovatel převzal přípis osobně dne 3. 2. 2006.
Tentokrát již stěžovatel na výzvu nereagoval vůbec. Poskytnutou soudcovskou lhůtu tak nechal uplynout marně, aniž by nedostatek podmínky řízení odstranil.
Vzhledem ke shora uvedenému nezbylo soudci zpravodaji než podání stěžovatele odmítnout dle ustanovení §43 odst. 1 lit. a) zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 28. února 2006
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj