ECLI:CZ:US:2006:2.US.551.06
sp. zn. II. ÚS 551/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti F. Z., zastoupeného Mgr. Janem Rotreklem, advokátem Advokátní kanceláře v Brně, Ponávka 2, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - průtahům v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 59 D 1642/2002, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, domáhá vydání rozhodnutí, kterým by Ústavní soud zakázal Městskému soudu v Brně pokračovat v porušování uvedeného práva a přikázal mu, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Stěžovatel je přesvědčen, že v soudním sporu, týkajícím se projednání sporné části dědictví, dochází k průtahům, přičemž nebylo ani vydáno rozhodnutí, kterým by bylo rozhodnuto o nesporné části pozůstalosti, o níž byla pořízena platná závěť. Průtahy v dědickém řízení je mu způsobována škoda, neboť nemůže nakládat s majetkem, který mu jako dědici náleží.
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.
Podle ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3 cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 cit.zák.). V tomto ustanovení se promítá zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná.
V projednávané věci je třeba za procesní prostředek, který zákon stěžovateli poskytuje, považovat postup dle ustanovení §174a č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), které bylo do citovaného zákona zakotveno novelou provedenou zákonem č. 192/2003 Sb. Právní řád tak s účinností od 1. července 2004 vymezuje novou úpravu stížnosti na průtahy v řízení, na níž nyní navazuje institut návrhu na určení lhůty pro provedení procesního úkonu (§174a cit.zákona). Právě využití postupu podle uvedeného ustanovení považuje Ústavní soud po 1. červenci 2004 za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti z pohledu ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve věcech návrhů směřujících proti průtahům v řízení před obecnými soudy (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 506/04, I. ÚS 300/04, III. ÚS 570/04 a další). V mezidobí pak byl tento prostředek doplněn komplementární úpravou obsaženou v novele zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, která účastníkovi řízení umožňuje v případě průtahů v řízení požadovat po státu zaplacení vedle skutečně vzniklé škody i odškodnění za nemateriální újmu.
Z přiloženého spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel sice ve svém podání ze dne 26. 1. 2006 adresovaném Městskému soudu v Brně, v němž si stěžoval na problematické jednání s SBD Mír v Brně ohledně možnosti nahlédnout do spisu družstva, poukazoval i na průtahy v řízení, nicméně z ústavní stížnosti nevyplývá, že by učinil návrh ve smyslu ust. §174a zákona o soudech a soudcích. (Na stížnost mu odpověděla místopředsedkyně soudu přípisem ze dne 22. 2. 2006, že ve věci nebyly shledány průtahy v řízení a soudnímu komisaři bylo uloženo podávat v dvouměsíčních intervalech zprávu o stavu řízení.)
Protože stěžovatel před podáním ústavní stížnosti uvedeného procesního prostředku ochrany práv před průtahy v řízení podle ust. §174a zákona o soudech a soudcích nevyužil, soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. září 2006
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj