ECLI:CZ:US:2006:3.US.328.06
sp. zn. III. ÚS 328/06
Usnesení
III. ÚS 328/06
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti H. Š., proti platebnímu rozkazu Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 23. 9. 1998, čj. 12 Ro 904/98-5, exekučnímu příkazu soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla, Exekutorský úřad Plzeň-město, Lindauerova 6, ze dne 17. 1. 2005, čj. 2 EX 6212/04-4, a usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 9. 11. 2004, čj. 5 Nc 1892/2004-5, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 8. 4. 2006, které Ústavní soud z hlediska jeho obsahu posoudil jako ústavní stížnost podle §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), brojila stěžovatelka jménem P. Š., proti shora uvedeným rozhodnutím.
Protože podání nesplňovalo (mj.) náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v §30 odst. 1, §31 odst. 2 zákona, vyzval Ústavní soud P. Š. k odstranění vad návrhu, k čemuž mu stanovil lhůtu v trvání 30 dnů; přitom jej upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, může Ústavní soud jeho podání (ústavní stížnost) podle §43 odst. 1 písm. a) zákona odmítnout. Současně Ústavní soud uvedl, že pokud bylo předmětné podání učiněno bez jeho vědomí, jen z iniciativy paní H. Š., má pokládat tuto výzvu za bezpředmětnou. Pro tento případ byl však požádán, aby danou skutečnost sdělil ve stejné lhůtě Ústavnímu soudu s tím, že
neučiní-li tak, bude Ústavní soud vycházet z toho, že se nejedná o podání jeho, ale o podání paní H. Š. Uvedená výzva byla stěžovateli doručena dne 15. 5. 2006.
Protože na tuto výzvu P. Š. nijak nereagoval, Ústavní soud vycházel z toho, že předmětný návrh je návrhem H. Š. Na doplnění lze uvést, že pokud k návrhu byla přiložena plná moc ze dne 26. 9. 2005, kterou P. Š. zmocnil stěžovatelku k zastupování mj. před Ústavním soudem, pak na jejím základě zastoupení v řízení před Ústavním soudem vzniknout nemohlo, neboť podle §29 zákona může být zastoupen jen advokátem, což je současně i jeho povinností (§30 odst. 1 zákona).
Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Jak patrno z příloh ústavní stížnosti, stěžovatelka brojí proti rozhodnutím vydaným v řízení, jehož účastníkem nebyla ona, nýbrž P. Š.
Podle §43 odst. 1 písm. c) zákona soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Z výše uvedeného je patrno, že podmínky tohoto ustanovení byly naplněny, a tak Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost dle citovaného ustanovení odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. července 2006