ECLI:CZ:US:2006:3.US.475.06
sp. zn. III. ÚS 475/06
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. B., proti rozhodnutí Okresního soudu v Blansku ve věci sp. zn. 2 E 942/2003 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 7. 2005, sp. zn. 37 Co 493/2004, takto:
Ústavní stížnost s e odmítá .
Odůvodnění:
Podáním, označeném jako "stížnost pro porušení zákona" ve věci "neoprávněně požadované částky ve výši 11 000,- Kč nákladů řízení u Krajského soudu v Brně" se stěžovatel, z důvodů ve stížnosti obšírně vylíčených, domáhá, aby Ústavní soud zrušil výše označená rozhodnutí obecných soudů.
Stěžovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen a jeho podání trpí řadou formálních a obsahových nedostatků; stěžejním však je, že - má-li jít o ústavní stížnost - byla podána opožděně.
Podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o posledním opravném prostředku - usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 7. 2005, č.j. 37 Co 493/2004-23, o odmítnutí odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci sp. zn. 2 E 942/2003 - bylo stěžovateli doručeno dne 19. 9. 2005, zatímco návrh (stížnost) stěžovatele byl podán až 16. 6. 2006, nezbylo, než soudcem zpravodajem ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. b/ zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť je zjevně návrhem podaným po (výše uvedené) lhůtě stanovené tímto zákonem.
Pokud stěžovatel dovozuje, že na posouzení lhůty k podání návrhu se použije §75 odst. 2 písm. a/ zákona o Ústavním soudu, nelze než uzavřít, že toto ustanovení zákona stanoví lhůtu k ústavní stížnosti jen pro tam zakotvené zvláštní případy její přípustnosti, a tím věc stěžovatele není.
Za těchto okolností již Ústavní soud nevyzýval stěžovatele k odstranění nedostatku povinného zastoupení advokátem (§29 zákona o Ústavním soudu); ostatně sám stěžovatel dopisem doručeným dne 4. 8. 2006 sdělil, že mu určení advokáta k poskytnutí další bezplatné právní pomoci bylo ze strany České advokátní komory odmítnuto (z důvodu, že již v dostatečném rozsahu k zajištění jeho práv byla dříve poskytnuta).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu n e n í odvolání přípustné.
V Brně dne 25. září 2006
Vladimír K ů r k a v. r.
soudce zpravodaj