ECLI:CZ:US:2006:3.US.515.05
sp. zn. III. ÚS 515/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 18. ledna 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele D. D., zastoupeného JUDr. Markem Jakubíkem, advokátem Advokátní kanceláře Hajduk a partneři, se sídlem Havlíčkova 12, 737 01 Český Těšín, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. dubna 2004 č. j. 16 Co 77/2004-64 a rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 5. prosince 2003 č. j. 25 C 62/2003-39, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 6. října 2005, se stěžovatel s odkazem na blíže rozvedené výhrady a poukazem na tvrzené porušení ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů.
Dovolání stěžovatele, směřující do ústavní stížností napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, bylo usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 18. května 2005 č. j. 25 C 62/2003-100 odmítnuto pro opožděnost (§241b odst. 1 ve spojení s §208 odst. 1 o. s. ř.). Z doručenky založené ve spise Okresního soudu v Karviné sp. zn. 25 C 62/2003 bylo Ústavním soudem zjištěno, že právní zástupce stěžovatele převzal citované rozhodnutí o dovolání dne 24. května 2005.
Podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Výjimka z tohoto pravidla uvedená v §72 odst. 4 cit. zák. přitom na procesní situaci stěžovatele nedopadá, neboť k předmětnému odmítnutí dovolání nedošlo pro nepřípustnost z důvodů závisejících na uvážení rozhodujícího orgánu (nad rámec odůvodnění dodává se, že i v opačném případě by byly pro marné uplynutí zákonné lhůty založeny důsledky dále uvedené).
Pokud stěžovatel podal ústavní stížnost k poštovní přepravě - dle právně relevantního údaje plynoucího z otisku razítka pošty - dne 6. října 2005, byla vůči v záhlaví uvedeným rozhodnutím podána evidentně po uplynutí zákonem stanovené lhůty.
Ústavní soud jakožto orgán veřejné moci a orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je povinen při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci (zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR).
ýše uvedená lhůta k podání ústavní stížnosti je nepřekročitelná a její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit. Proto Ústavnímu soudu za této situace nezbylo, aniž by se mohl zabývat opodstatněností ústavní stížnosti z pohledu merita věci, než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný opožděně, tj. po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání, odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. ledna 2006