ECLI:CZ:US:2006:3.US.665.05
sp. zn. III. ÚS 665/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 12. ledna 2006 v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, o ústavní stížnosti SOPADO s. r. o. se sídlem v Chrudimi II., Václavská 1014, zastoupené JUDr. Ing. Jiřím Klavíkem, advokátem se sídlem 537 01 Chrudim III, Havlíčkova 99, proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Pardubicích ze dne 11. 11. 2005 č. j. ZK 277/2005-36, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel svou včas podanou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných čl. 11 odst. 1, 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a článku 1 Dodatkového protokolu k této Úmluvě, v záhlaví označené usnesení okresního státního zastupitelství.
Napadeným usnesením, jak patrno z jeho obsahu i obsahu ústavní stížnosti, byla zamítnuta stížnost stěžovatele, resp. P. K. podané jím jako jednatelem společnosti stěžovatele, proti usnesení policejního orgánu Policie ČR, Obvodního oddělení 2 Pardubice ze dne 1. 11. 2005 č. j. OPRA-2453/PA2-Tč-2005, jímž bylo podle §80 odst. 1 trestního řádu vráceno J. S. mj. pánské horské kolo nezjištěné značky a výrobního čísla modré barvy. Toto kolo prodal do bazaru stěžovatele podezřelý M. H., jemuž bylo policejním orgánem Policie ČR sděleno podle §179b odst. 3 trestního řádu podezření z trestného činu krádeže dle §247 odst. 1 písm. e) trestního zákona, jehož se měl dopustit odcizením předmětného kola z bydliště J. S.. Státní zástupkyně, jak patrno z odůvodnění jejího rozhodnutí, stížnost stěžovatele proti usnesení policejního orgánu o vrácení věci zamítla poté, co po přezkoumání spisového materiálu dospěla k závěru, že napadené usnesení je zcela v souladu se zákonem, když kolo bylo vráceno poškozenému J. S., o jehož právu na věc neměla pochyb.
V ústavní stížnosti proti označenému usnesení stěžovatel, obdobně jako ve stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu, zdůrazňuje svoji dobrou víru při uzavírání kupní smlouvy s M. H., o jehož vlastnickém právu neměl pochyby, o tom, že tento s kolem nebyl oprávněn nakládat se dověděl teprve od policejního orgánu dne 11. 10. 2005, kdy kolo také dobrovolně vydal, dovolává se obchodních podmínek, které byly součástí uzavřené smlouvy, jakož i důsledků ust. §446 obchodního zákoníku a napadenému usnesení vytýká, že se možností nabytí vlastnického práva od "nevlastníka" vůbec nezabývalo. Z uvedeného pak dovozuje porušení základních práv zaručovaných shora označenými články Listiny a Úmluvy.
Ústavní stížnost není důvodná.
Ústavní soud připomíná, že podle své konstantní judikatury je oprávněn hodnotit důkazy provedené v předcházejícím řízení orgány veřejné moci v případě, pokud vyvozené právní závěry stojí v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění rozhodnutí nevyplývají. Tento princip se uplatňuje o to více při hodnocení důkazů provedených orgány činnými v trestním řízení v přípravném řízení. Takový extrémní nesoulad Ústavní soud v posuzované věci neshledal.
Napadené rozhodnutí není v rozporu s ustanovením §80 odst. 1 tr. řádu, když státní zástupkyně na základě spisového materiálu neměla pochyb o tom, že majitelem horského kola je poškozený J. S., jemuž bylo vydáno. Zdůraznit je přitom třeba, že nejde o rozhodnutí, jímž by byla definitivně vyřešena otázka vlastnického práva k vydanému kolu. Usnesení vydané podle ustanovení §80 odst. 1 tr. ř. nemá z hlediska věcného či závazkového práva žádný konstitutivní či deklaratorní účinek. Stěžovateli tak zůstává zachována možnost uplatňovat svá práva v občanskoprávním řízení, řešícím smluvní a vlastnické otázky. Poučením o této možnosti také státní zástupkyně v odůvodnění napadeného usnesení reagovala na námitky stěžovatele poukazujícího na důsledky uzavřené kupní smlouvy. Ústavní soud tak uzavírá, že porušení ústavně zaručených práv stěžovatele napadeným usnesením neshledal, a proto jeho ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. ledna 2006