ECLI:CZ:US:2006:4.US.126.06
sp. zn. IV. ÚS 126/06
Usnesení
IV. ÚS 126/06
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 17. května 2006 ve věci navrhovatele S. C., o návrhu ze dne 13. března 2006, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Dne 14. března 2006 obdržel Ústavní soud podání, jímž se navrhovatel domáhal, s poukazem na dle jeho názoru nezákonný postup obecných soudů, přezkoumání své pracovněprávní věci.
Navrhovatel byl Ústavním soudem opakovaně vyzván k odstranění vad návrhu, přičemž ve druhé výzvě mu byla v návaznosti na jeho tvrzení stran právního zastoupení prodloužena, resp. určena lhůta k odstranění vad do 30. dubna 2006. Současně byl - s ohledem na jeho předchozí sdělení - poučen, že podle §18 odst. 2 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, ten, kdo se nemůže poskytnutí právních služeb domoci, je oprávněn požádat Českou advokátní komoru - pobočku v Brně, Kleinův palác, nám. Svobody 84/150, 602 00 Brno, aby mu advokáta určila. Dále byl rovněž ve smyslu §43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, poučen o tom, že neodstranění vad návrhu v dané lhůtě je důvodem k jeho odmítnutí. Výzvu převzal dle dodejky dne 12. dubna 2006.
Fyzické a právnické osoby, kromě požadavku splnění dalších povinností z jejich strany na kvalifikovaný návrh kladených, musí být jako účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem (§30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Nejsou-li odstraněny vady návrhu ve lhůtě k tomu určené, soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne [§43 odst. 1 písm. a) cit. zák.].
Navrhovatel v určené lhůtě vady návrhu neodstranil. Z tohoto důvodu se jím Ústavní soud, vázán citovaným zákonem, nemohl věcně zabývat.
Připomíná, že jakožto orgán veřejné moci a orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) přirozeně vychází a je povinen při výkonu své jurisdikce důsledně vycházet z principu, že co do případů, mezí a způsobů může uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci (zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR), což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů.
S ohledem na uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku usnesení obsaženo.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. května 2006