ECLI:CZ:US:2006:4.US.595.06
sp. zn. IV. ÚS 595/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 4. prosince 2006 o ústavní stížností P. P. P., zastoupeného JUDr. Františkem Maderem, advokátem, Advokátní kancelář v Ostravě, Spojů 835/2, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5.5.1999, sp. zn. 3 To 43/1999, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 12.9.2006 se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces plynoucí z čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Obsah ústavní stížností napadeného rozhodnutí, jakož i průběh řízení před soudy obou instancí, které jeho vydání předcházelo, netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak stěžované rozhodnutí, tak průběh procesu jsou stěžovateli i účastníku řízení známy.
Stěžovatel požádal Český helsinský výbor o právní posouzení svého případu. Český helsinský výbor ve svém vyjádření, které stěžovatel údajně obdržel dne 12.7.2006, konstatoval procesní pochybení v rozhodování Vrchního soudu v Olomouci jako soudu odvolacího. Stěžovatel má za to, že lhůta pro podání ústavní stížnosti byla zachována, neboť on sám se o důvodech opravňujících k podání ústavní stížnosti, tj. o porušení práva na soudní ochranu a práva na spravedlivý proces garantované čl. 36 Listiny, dozvěděl až z vyjádření Českého helsinského výboru dne 12.7.2006.
Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu ústavní stížností napadeného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dále též mimo jiné to, zda byla ústavní stížnost podána včas.
Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Uvedená lhůta je lhůtou procesní a současně lhůtou, jež nemůže být prominuta ani prodloužena. Posledním procesním prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.
Český helsinský výbor je nevládní neziskovou organizací a právní stanovisko, příp. vyjádření této organizace k případu stěžovatele, nelze považovat za rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, pročež datum doručení téhož není relevantní pro posouzení lhůty k podání ústavní stížnosti.
Rozhodnutím o posledním ve věci uplatněném procesním prostředku byl rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5.5.1999, který byl, jak Ústavní soud zjistil z vyžádaných dodejek, stěžovateli doručen dne 25.5.1999; lhůta k podání ústavní stížnosti tedy marně uplynula dne 24.7.1999.
Z výše uvedeného je patrno, že ústavní stížnost byla podána opožděně; Ústavnímu soudu tudíž nezbylo, než ji dle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. prosince 2006
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj